- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Konvent vedli Valéry Giscard d'Estaing jako jeho prezident a, jako viceprezidenti, bývalý italský premiér Guliano Amato a bývalý belgický premiér Jean-Luc Dehaene. Giscard d'Estaing dále předsedal významnému Prezídiu Konventu, které stanovilo program, provádělo závěry a ustanovovalo pracovní skupiny Konventu.
Čeští členové Konventu:
Konečný Návrh smlouvy o Ústavě pro Evropu byl předložen Mezivládní konferenci EU v červenci 2003.
Evropský konvent byl po ukončení práce na ústavě EU rozpuštěn. V evropské politické diskusi se objevily názory, že by se ale Konvent, v té či oné formě, měl stát institucí trvalou a zejména podřízen suverenitě občanů EU, včetně práva na iniciativu a referendum ve věcech ústavy a zákonů EU (inspirací jsou politická práva Švýcarska).
Instituce Evropské Unie
Evropský parlament (EP) je jeden z orgánů Evropské unie (EU). Jeho smyslem je reprezentovat zájmy občanů Evropské unie. Poslanci Parlamentu jsou voleni přímou volbou každých pět let. První přímé volby do Evropského parlamentu byly v červnu 1979. Poslanci jsou v jednotlivých zemích EU voleni podle zásad poměrného zastoupení v tajné volbě všemi občany EU, jednotlivé volební systémy se však liší. V Belgii, Lucembursku, Řecku a na Maltě jsou volby pro občany povinné. Parlament má (po rozšíření Evropské unie na 27 členů) 736 poslanců (před rozšířením to bylo 732). Počet zástupců z jednoho státu je určen Smlouvou o Evropském společenství (Maastrichtská smlouva). Maastrichtská smlouva také určila, že každý občan členské země EU, který žije v jiné zemi EU, může v této zemi také volit poslance EP. Smlouva z Nice zvýšila maximální počet poslanců na 785 a změnila početní zastoupení jednotlivých zemí, aby tak vytvořila místo pro budoucí nové členy EU (Česko mělo 24 poslanců). Sídlem EP je Štrasburk (plenární zasedání), ale Parlament pracuje také v Bruselu (výbory, schůze politických skupin) a Lucemburku(sekretariát). Ačkoliv Evropský parlament nevytváří zákony jako národní parlamenty, smlouvy přijaté od roku 1992 značně rozšířily pravomoce EP. Základní pravomoce EP jsou legislativní, rozpočtová a kontrolní. Také politická role Parlamentu v EU postupně roste.
Maastrichtská smlouva umožnila Parlamentu spolurozhodovat s Radou EU o návrzích zákonů. Parlament tak společně s Radou přijímá zákony (nařízení, směrnice) navržené Evropskou komisí. Parlament musí s návrhem zákona souhlasit, jinak takový návrh nevstoupí v platnost. Spolurozhodování se vztahuje, mimo jiné, na volný pohyb pracovníků, ustanovení vnitřního trhu, výzkum a technologický rozvoj, životní prostředí, ochranu zákazníků, vzdělání, kulturu a zdraví. V dalších oblastech Parlament pouze vyjadřuje svůj názor (např. daně). V otázkách měnové politiky zase může jeho nesouhlas Rada přehlasovat pouze jednomyslně (procedura spolupráce).
Pro přijímání textů legislativního či jiného charakteru Evropský parlament užívá, stejně jako jeho národní protějšky, systém zpravodajů. Tento systém spočívá v tom, že o jednotlivé texty (buď návrhy Evropské komise či parlamentní rezoluce) se stará zpravodaj (vybraný poslanec v rámci příslušného výboru). Tento poslanec vypracovává, ve spolupráci se sekretariátem, pozici EP k dané otázce (zprávu), například k návrhu Komise. Zpravodaj pak přijímá a zapracovává pozměňovací návrhy ostatních poslanců. Ostatní frakce pak ještě jmenují každá svého „stínového zpravodaje“, který komunikuje se zpravodajem, formuluje mu pozici své politické skupiny a vypracovává pro svou skupinu návod, jak o jednotlivých pozměňovacích návrzích a o textu samotném mají jeho kolegové a kolegyně z klubu hlasovat. Jakmile je text v nějaké podobě schválen ve výboru, jde na plénum. Tento proces se opakuje jednou nebo vícekrát (čtení), podle druhu legislativního postupu a v závislosti na tom, zda se podaří dospět ke shodě s Radou. Na plénu poslanci hlasují většinou přítomných poslanců, nebo absolutní většinou v rámci spolurozhodovací procedury (většina všech poslanců). Pro odvolání Evropské komise je potřeba dvou třetinová většina.
Rada Evropské unie (též Rada ministrů, v právních dokumentech EU jen Rada) je nepermanentním vrcholným orgánem Evropské unie, který reprezentuje zájmy členských států. Její hlavní činností je přijímání legislativy společně s Evropským parlamentem, jako reprezentantem občanů Unie. Rada bývá někdy chybně zaměňována s Evropskou radou či Radou Evropy. Rada Evropské unie představuje orgán, v němž jsou zastoupeny členské státy a to vždy jedním zástupcem na ministerské úrovni zplnomocněným zavazovat svou vládu. Příslušným ministrem je ministr, do jehož resortu spadá projednávaná agenda. Zároveň může tedy zasedat několik složení Rad současně. Dříve (do listopadu 1993) proto byla výstižně zvána „Radou ministrů“. V předsednictví Rady se členské země střídají po šesti měsících. Agenda Rady je připravována Výborem stálých zástupců (COREPER), který tvoří stálí zástupci členských zemí EU v Bruselu a jejich náměstci, kteří se scházejí jednou týdně. Tento výbor řídí práci asi 250 výborů a pracovních skupin, které připravují podklady pro záležitosti projednávané COREPERem a Radou.
Evropská komise je nadnárodní orgán Evropské unie, nezávislý na členských státech a hájící zájmy Unie. Pojem je používán ve dvou významech: buď jako kolegium komisařů nebo jako kolegium s celým administrativním aparátem. Komise se účastní takřka na všech úrovních rozhodování, má největší administrativní a expertní aparát. Sídlí v Bruselu, některé části jsou dislokovány v Lucemburku. Člení se na několik generálních ředitelství a služeb. Komise je především „strážkyní smluv“, tzn., že dbá na dodržování zakládajících smluv Evropské unie a z úřední povinnosti podává žaloby v případě zjištěného porušení. Důležitou pravomocí je účast na tvorbě legislativy, kde má tzv. iniciační monopol, tzn., že pouze Komisi je vyhrazeno předkládat návrhy legislativních předpisů. Dašlí pravomoci jsou vydávání doporučení a stanovisek, Komise vykonává i pravomoci v přenesené působnosti (delegovaná legislativní pravomoc). Komise se podílí na jednání Evropské unie navenek, včetně udržování diplomatických styků a sjednávání mezinárodních smluv. Spravuje z převážné části rozpočet EU. Kolegium komisařů zasedá jedenkrát týdně.
Připomeňme si data:
Podpis Platnost Smlouvy | 1948 1948 Brusel | 1951 1952 Pařížská | 1954 1955 Paříž. doh. | 1957 1958 Římské | 1965 1967 Slučovací | 1986 1987 JEA | 1992 1993 Maastrichtská | 1997 1999 Amsterodamská | 2001 2003 Niceská | 2007 2009 Lisabonská | ||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Evropská společenství | Tři pilíře Evropské unie | |||||||||||||||||||
Evropské společenství pro atomovou energii(EURATOM) | → | ← | ||||||||||||||||||
Evropské společenství uhlí a oceli(ESUO) | Evropská unie(EU) | |||||||||||||||||||
Evropské hospodářské společenství(EHS) | Evropské společenství | |||||||||||||||||||
→ | Spolupráce v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí(SVV) | |||||||||||||||||||
Policejní a soudní spolupráce v trestních věcech | ← | |||||||||||||||||||
Evropská politická spolupráce(EPS) | → | Společná zahraniční a bezpečnostní politika(SZBP) | ← | |||||||||||||||||
Bruselský pakt | Západoevropská unie(ZEU) | |||||||||||||||||||
Další články autora |
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!