Evropa a Evropané: Hovoříme o ni, jakoby k nám nepatřila
Dějiny Evropy lze vnímat také jinak ...
Velké osobnosti, které nedaly zahynout základům evropského myšlení, upadají v zapomenutí a na jejich velké knihy a myšlenky padá prach. Byli to lidé, kteří vytvořili základy k mravnímu myšlení a vyslovili se k základním pojmům, na kterých se stavěl systém bytí a života společností, které Evropu tradičně obývají a žijí na jednom kontinentu ať v dobrém nebo ve zlém. Považujeme se, stejně jako většina zemí Evropy, za sekularizovanou společnost, což znamená, že nespojujeme s náboženskými představami a rituály svůj každodenní život. Většina lidí ví, že křesťanství je živé hnutí, nikoliv jen název náboženského směru. Stejně, jak došlo k evangelizaci Evropy, v některých jejích částech došlo postupně i k silné ateizaci. Evropa je duchovně rozpolcená a trpí nedodržováním mravních norem, proto také často nenacházejí společnosti v ní žijící společnou řeč a často ani důsledně společný cíl, na němž by se pevně semkla. Evropa je přirozeně demokratická a ve svém státním a právním základu nese poznaný a vyzkoušený právní stát posílený o demokratické ideály (neboť právním státem může být i stát totalitní, který demokracii nerozvíjí).
Všechny problémy jsou důsledkem odklonu od základů
Oponovala bych panu prezidentovi, že všechno, na čem Evropská unie nyní stojí, je špatně. A pochybuji, že bez tragických následků, z kterých by se nemusela vzpamatovat, ji lze jakkoliv destruovat. Problém je v tom, že nikdo nemá dost trpělivosti na to, aby pomalu posouval vývoj dopředu a my dnes víme, jak je pochybné uspěchané řešení problémů a co to všechno v současnosti natropilo za problémy. Instituce státu nelze postavit za jedno volební období zvolené politické garnitury, stejně jako změna jakéhokoliv systému je dlouhodobou záležitostí, ale takto to není nově zvolenou vládou vždy vnímáno, proto většinou nepokračuje na načatém díle, které stálo obrovské prostředky z veřejných peněz. Hodně stojí i další a nové nápady, které často končí jako ty předchozí. A myslím, že se takto nejvíce plýtvá prostředky. Více, než ze sociálních zdrojů pro potřebné. Ale kdo si myslí, že je možné pořád začínat něco nového a nedokončit původní projekty, je zaslepený pýchou anebo staví cosi na zelené louce, o čem předem neví, jako to bude fungovat a zda se to vůbec vyplatí. Soudcům a ani jiným lidem v právnické profesi není do zpěvu a tance, protože náš právní řád není ani za dvacet let dokončen. A už vznikají nové společenské problémy, které je třeba řešit právem. Pokud není nějaký jev včas právem regulovaný, může se vyvíjet po svém a nabýt povážlivých konců. Zatímco se bouřlivě vyvíjely obory, které souvisely s budováním ekonomické sféry, zákony, které souvisejí s naplňováním ústavních článků zůstaly nezměněny tak, aby ochránily politický systém v ústavě deklarovaný. Po aféře se stranou Věcí veřejných (jež zvolila netradiční výstavbu svého politického základu) bude mít každá nová politická strana velký problém s volitelností. Copak ani tento příklad nikoho nepohne k tomu, aby se zamyslel nad samotným základem zákona o politických stranách, nad jejich financováním a způsobem začlenění do ústavou garantovaného politického systému? Pokud nastane čas, že je ho třeba změnit, nechť je změněn a nechť jsou dána jasná pravidla.
Neviditelná ruka trhu, právo a stát
Už tu bylo několikrát řečeno, že stát není firma a že ho nelze udržovat ze soukromých prostředků. Občané několikrát poukazovali na příliš drahou politickou kampaň před volbami, na jejíž financování se podíleli i nejrůznější sponzoři z podnikatelské sféry. Podle mého názoru, po těch letech, co tu působí tradiční pravice a tradiční levice, je občanům a zároveň jejich voličům jasné, že je třeba vyváženosti a rozumu, protože nikdo, a to už víme, i kdyby sliboval hory a doly, není schopen zajistit právě tuto žádoucí rovnováhu a všelijaké hybridy z bývalých neúspěšných politických stran se také neosvědčily. A také víme, že nad vůlí a schopností lidí připravit cesty ke změnám, které je nutné provádět, nemohou vládnout ani peníze a ani různá vůle jednotlivců. Čtyři roky volebního mandátu je dlouhá doba pro trpělivé vládnutí a krátká doba pro převratné změny, které není možné dokončit. A čím více jsou problematičtější, jako současná reforma, tím hůře se ujímají ve společnosti a tím horší mají následky do budoucnosti jako nedokončená torza, byť v zákonech zakotvená. Účelové kroky jsou pro krátkodobá řešení problémů, ale nemůže být na nich, podle mého názoru, založená dlouhodobá politika státu. Ta se může vždy a jen odvíjet na základě Ústavy jako základního zákona a jako, velmi zjednodušeně řečeno, smlouvy mezi státem, který je reprezentován státními orgány a obyvatelstvem.
Fungování občanské společnosti je nezastupitelné
Pokud si chceme stát udržet, je třeba nejen důsledně znát jeho prvky (a žádný z nich není druhému nadřazen), ale také je budovat s vyhlídkou na hubené a tučné roky. Nejvyšší poviností zákonodárného orgánu je bdít nad tvorbou zákonů pro naši zemi a ve smyslu našich mezinárodních závazků, nejvyšší povinností státních orgánů je udržovat v rovnováze politiku v zemi podle Ústavy a ne podle vzorů ze zahraničí a je slepě přijímat, jakož i dbát o ochranu a bezpečnost území České republiky a nejvyšší povinností občanů v demokratickém právním státě je dbát o to, aby byla udržována idea trojí dělení moci, která je v ústavě zakotvena a bránit zákonnými prostředky jejich oddělenost a fungování. A v tom nemůže občany nikdo zastupovat, ani média, která ze všech sil a ne vždy správným směrem, ovlivňují mínění lidí. A ti nemohou, jako občané být jen třtinou ve větru se klátící, ale musí jasně projevovat vůli k naplňování Ústavy, kterou jsme všichni vázáni, a to zákonnými prostředky. Všechny ostatní nevedou k ničemu jinému, než ke zmatkům i destrukci, které mají často nejasný cíl a dlouhodobé problematické následky. Nejen pro jednotlivé státy Evropy, ale také pro každý stát zvlášť. Nemáme jinou možnost, než konečně pochopit, že nejen Česká republika, ale také Evropa je naším přirozeným domovem a není možné, abychom na něho nahlíželi s despektem, jakobychom těch domovů měli víc. Nemáme.
Irena Aghová
Kam všichni odešli?
Zrovna včera, když jsem otevřela okno do mezibloku jsem si najednou uvědomila, že je tu náhle prázdno a dřív jsem to tak nevnímala. – kam všichni odešli?
Irena Aghová
Euripides. Hippolitos.
Tragédie Hippolitos se hrála v Athénách za archonátu Epaminonda, čtvrtý rok Příběh Hippolyta je spojen se jménem Faidra. Byl několikrát zpracován: 1) jako Euripidova tragedie Hippolitos v roce 428 př. n.l.; 2) Senecova tragedie
Irena Aghová
Povídka. Cesta k šípkovému keři.
Šli jsme okolo potoka. Kolem se rozprostíraly louky a pole a už z dálky voněly lesy. Drželi jsme se za ruce a nepromluvili jsme spolu už od té chvíle, co jsme ve vsi zaparkovali na parkovišti auto . Psáno v ich formě
Irena Aghová
Amnézie. Povídka je psána v ich – formě
Jak člověk zapomíná na minulost, tak se mu najednou vrací a s ní i úvaha to, co mělo nebo nemělo být
Irena Aghová
Povídka: Osamělý muž
I. „Já za to nemůžu,“ řekla drobná starší paní, když byla dotázána policistou, který byl pověřen vyšetřit smrt pana Hanáka včetně vyloupení jeho bytu druhou noc po jeho odvozu z domu.
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Auto vjelo na chodník a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Poslanci rozhodují o podmínkách prodeje některých lehčích drog
Přímý přenos Politici rozhodují o tom, zda umožní za pevně daných podmínek prodej některých lehčích drog jako je...
Zkouška z češtiny? Proti dřívějšku to byla dávačka, hodnotí maturanti
Studenti posledních ročníků maturitních oborů v pátek ráno znovu usedli k písemné části společné...
Poslanci kývli na zákaz prodeje zemědělské půdy cizincům ze třetích zemí
Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy schválila Sněmovna. Nemají na ní do budoucna vznikat...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Seznam rubrik
- Antika
- Román o orosených růžích
- Umění
- Vídeňské bonbónky
- In memoriam
- Články roku 2011
- 2011 Povídky z maloměsta
- Příroda a její dary
- Hudba pro specialisty na etno
- Zahrada
- 2013
- Územní členění a problematika
- Sociální problematika v ČR
- Martin a Liliana
- Biblické dějiny
- Stres. frustrace, deprese nebr
- 2014
- Mezi drakem a hadem
- Společnost
- Články roku 2010
- 2015
- Z historie
- Demokracie
- Politika
- Smlouvy nejsou kus papíru
- Rodina a život kolem ní
- Tajemství zdraví a krásy
- Umět vařit je -in -
- Povídky a novely na sobotu
- Moje domácí kuchyně
- Milostná lyrika
- Až budou padat hvězdy
- On ženatý, ona vdaná
- Můj rozmarný Bůh, harmonie
- Náboženství
- Občanský zákoník a předpisy so
- Pohádky
- Těžké chvíle s lehkým srdcem
- Filozofování s filozofy
- Ženou v každém věku
- Paragrafy
- 50 +
- Druhé housle
- Čtenářský deník
- Osobní
- Nezařazené
- Rok 2012
- 2017
- Rok 2016