- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Panovník a církev
Stát se choval jako ochránce církve, protože evangelizace národa byla považována za prospěch státu. Panovník byl nejvyšším zákonodárcem, vlastníkem země, vojevůdcem a správcem země. Nejen církev, ale i urození, byli na panovníkovi zcela závislí.
Za Cyrila a Metoděje a česká zbožnost
Přijetí křesťanství bylo státnickým činem jak panovníků Velkomoravské říše, tak českých Přemyslovců. Ubránili se tím před dobyvačnými válkami Franků ve jménu šíření křesťanství silou a udrželi vysokou míru nezávislosti na říši. První čeští světci, sv. Václav, Vojtěch a Ludmila stavěli na základech, které položili svou misí sv. Cyril a Metoděj. Česká zbožnost tím získala pevný domácí základ. Majetkově byla církev zcela závislá na zakladatelích kostelů, far a klášterů. Život církve silně ovlivňovaly majetkové poměry, kdy vlastníkem kostela byl jeho stavebník a církev byla jen uživatelem kostelů a far.
Právní řád: germánský a římský, vlastnické vztahy
Jak podle germánského právního řádu, který se uplatňoval ve Velkomoravské říši i v raně středověkém českém přemyslovském státu, tak podle římského právního řádu, který se začal uplatňovat později v říši v souvislosti s upevňováním moci císařů, byla totiž stavba nedílnou součástí pozemku, na kterém byla postavena.
… domácí zemské právo
Toto uspořádání vlastnických vztahů ke stavbám plně převzalo i domácí zemské právo. Majitel pozemku byl současně stavebníkem i majitelem stavby. Hradské a později i městské a venkovské kostely byly budovány panovníky a později po jejich příkladu i urozenými a městy na jejich pozemcích Majitelé kostelů financovali investiční i provozní náklady a hmotně zabezpečovali stavbu i duchovní z desátků, které odváděli nesvobodní.
… placení desátků
První placení desátků zavedl se souhlasem knížete první pražský biskup Dětmar roku 976. Desátek původně znamenal čtyřicátý díl roční úrody. Z odváděného desátku na území biskupského kostela dostával biskup jednu čtvrtinu, zatímco zbývající tři čtvrtiny zůstávaly na údržbu stavby a na vydržování kněze a dalšího personálu kostela.
… část desátku podstoupená biskupovi
Část desátku postupovaná biskupovi se používala na vydržování biskupského úřadu včetně obživy kanovníků při biskupském kostele, na údržbu biskupova kostela, na almužny chudým a na ošetřování nemocných.
… pražský biskup
Pražský biskup byl kromě toho od panovníka obdarováván statky určenými k jeho obživě a k vydržování jeho dvora na úrovni obvyklé u urozených, protože biskup a vyšší klérus měl přispívat k lesku knížecího dvora. Tyto statky byly od založení biskupství, tj. již od roku 975 považovány za neomezené vlastnictví pražského biskupství. V některých obdobích za vlády některých Přemyslovců byl však vztah biskupa ke králi chápán jako feudální lenní vztah. Biskup byl závislý na knížeti, kněží na zakladatelích kostelů a far. Kostely byly pro jejich vlastníky zdrojem příjmů, proto je rádi zakládali. Nesvobodní, bydlící na území patřícím ke kostelu, odváděli desátek, jehož část dostával duchovní, část šla na údržbu kostela a značnou část si ponechával vlastník kostela.
Budování klášterů
Kláštery byly zakládány a budovány zpočátku většinou panovníky a teprve později také urozenými. Kláštery byly hmotně zajišťovány desátky od nesvobodných a dary nebo podíly z důchodů jejich zakladatelů, později byly obdarovávány statky určenými k jejich obživě. Z toho jim také plynuly povinnosti starat se o pocestné, staré a nemocné a leckdy také hostit při lovech knížecí družinu. Fakt, že kláštery dostávaly svou půdu od zakladatele vedl k závislosti klášterů na jejich zakladatelích, takže se mu nemohli dost dobře bránit, když občas porušoval v tísni různými způsoby vlastnická práva nebo důchody klášterů, např. vymáháním finanční výpomoci nebo zastavováním klášterních statků. Někdy bývalo klášterní jmění v té době považováno za propůjčené k užívání klášterní komunitě, zejména byl-li zakladatelem kláštera kníže nebo urozený, jindy zase za vlastnictví kláštera, zejména byla-li zakladatelem kláštera jiná klášterní komunita, zvláště zahraniční. Panovníkem založené kláštery byly považovány za zvláštní druh panovníkova jmění se samostatnou správou prováděnou klášterní komunitou. V této první etapě vývoje církve bylo založeno pražské a olomoucké biskupství, 10 kapitul a asi 30 klášterů, z toho 14 benediktinských, 9 cisterciáckých a 12 premonstrátských, které všechny obdělávaly svěřenou půdu.
Vlastnické vztahy byly v té době neujasněné a majitelé kostelů i zakladatelé klášterů měli velký vliv na život a chování kněží a řeholníků.
Hlavní události první etapy:
624 vznik Sámovy říše
658 zánik Sámovy říše
680 třetí koncil cařihradský (680 – 681)
739 sv. Bonifác jako apoštolský delegát pro Bavorsko zakládá biskupství řezenské, pasovské a solnohradské a vymezuje jejich hranice (Čechy jsou považovány za misijní území řezenské, Morava za misijní území pasovské)
756 vznik církevního státu Pipinovou donací (756 – 1871)
787 druhý koncil nicejský (787 – 787)
796 Karel Veliký porazil Avary, zřídil v Rakousku východní marku a jeho nadvládu uznali i Češi a Moravané
798 salcburské biskupství povýšeno na arcibiskupství
800 papež Lev III. korunoval v Římě Karla Velikého na císaře, tím obnovena říše římská
800 řezenská misie v Čechách a pasovská na Moravě (biskup pasovský pokřtil Mojmíra I ( ? - 846)
802 francký král Karel Veliký vřadil sbírku kanonických předpisů pod názvem Collectio Dyonisio - Hadriana do systému právních předpisů francké říše
806 vojensky znovu vynucena podřízenost Čechů východofrancké říši
817 první písemná zpráva o tom, že území obývané Čechy a Moravany leží v mezích římské říše franckého národa a je s ním spjato politickými svazky
830 formování Velké Moravy
843 rozdělení francké říše smlouvou verdunskou, sídlem Ludvíka Němce, východofranckého panovníka, se stává Řezno, východofrancká říše považuje Čechy a Moravu za svou zájmovou sféru
845 křest 14 českých knížat v Řezně, protože Čechy jsou misijním územím Řezna
850 vypuzení bavorských misionářů z Velké Moravy a příchod misionářů italských, řeckých a saských
862 kníže Rastislav žádá Cařihrad o vyslání slovansky mluvících věrozvěstů na Velkou Moravu
863 příchod sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu
868 papež Hadrián II. povolil užívání slovanského bohoslužebného jazyka při příležitosti návštěvy sv. Metoděje v Římě
869 umírá v Římě sv. Cyril
869 papež Hadrián II. bulou slavnostně potvrdil slovanskou liturgii 869 sv. Metoděj v Římě vysvěcen na biskupa a jmenován arcibiskupem srěmským pro arcidiecézi moravsko-panonskou (velkomoravskou)
869 čtvrtý koncil cařihradský (869 – 870)
873 papež Jan VIII. zrušil povolení celebrovat bohoslužbu slovanským jazykem
874 křest Bořivoje a Ludmily na Velehradě (Bořivoj založil první kamenný kostel v Čechách na Levém Hradci a první kostel na pražském hradu zasvěcený Panně Marii), Čechy se podřizují církevní správě velkomoravské (místo Řezna)
880 papež Jan VIII. znovu povolil užívání slovanské liturgie
885 umírá sv. Metoděj, pochován v chrámu P. Marie na Velehradě
885 správu velkomoravské arcidiecéze přebírá nitranský biskup
885 zákaz slovanské liturgie na Velké Moravě
895 Spytihněv se podřídil v Řezně bavorskému králi Arnulfovi, Čechy se tím politicky odtrhly od Velké Moravy a vrátily se církevně pod biskupství řezenské
896 Maďaři ovládli Panonii
905 postavení kostela sv. Petra na Budči Spytihněvem
906 Maďaři zničili velkomoravskou říši
909 založen benediktinský klášter v Cluny v Burgundsku, odkud se šířila během10.století tzv. clunijská reforma benediktinského řádu
916 postavení kostela sv. Jiří na pražském hradě Vratislavem
921 zavraždění sv. Ludmily na Tetíně
925 převezení těla sv.Ludmily do kostela sv. Jiří v Praze
926 (?) založení kostela sv. Víta na pražském hradě sv. Václavem
929 (935)zavraždění sv. Václava ve Staré Boleslavi
955 porážka Maďarů v bitvě nad Lechem
963 korunován v Římě Ota I. jako císař - začátek prosazování císařského univerzalizmu (císaři jako světské hlavě římské říše podléhají všichni křesťanští panovníci)
970 založen ženský benediktinský klášter u kostela sv. Jiří v Praze
973 první svatořečení papežem
973 zřízeno pražské biskupství jako sufragán Mohuče
973 papež Jan XIII. schválil v Římě dceři Boleslava I. Mladě založení ženského benediktinského kláštera u sv. Jiří na pražském hradě, klášter založil kníže Boleslav II. (zrušen 1782)
975 na pražský biskupský stolec nastupuje první biskup Dětmar
976 první pražský biskup Dětmar byl vysvěcen, ujal se úřadu a zavedl k financování činnosti biskupství církevní desátek, zatím jen jako naturální dávku v hodnotě čtvrtiny desátku
975 vznik kapituly svatovítské 992 kníže Boleslav II. udělil biskupu Vojtěchovi právo zakládat kostely, vybírat desátek a rušit manželství uzavřená mezi příbuznými (t.zv. výsady Boleslavovy)
993 sv. Vojtěch spolu s knížetem Boleslavem II založil břevnovský benediktinský klášter
995 vyvraždění Slavníkovců
997 mučednická smrt sv. Vojtěcha u Prusů
999 založen benediktinský klášter Ostrov u Davle knížetem Boleslavem II.
1030 kníže Břetislav připojil Moravu k Čechám
1032 z poustevnické osady vznikl sázavský klášter slovanských benediktinů, založený sv. Prokopem, který pěstoval slovanskou liturgii
1033 založen benediktinský klášter sv. Jan pod Skalou
1039 Břetislavovy dekrety z Hnězdna (Břetislava I) uznávaly podporu církvi, uznávaly církevní předpisy v oblasti manželského práva, svěcení svátků a nedělí, zákaz pohřbívání mimo křesťanské hřbitovy, přísné trestání vražd, šestidenní pracovní den a v držbě půdy vztah urozený - nevolník
1046 založena kapitula ve Staré Boleslavi při kostele sv. Václava (pokání Břetislava I. za vyloupení Hnězdna a přenesení ostatků sv. Vojtěcha do Prahy) 1048 založen benediktinský klášter Rajhrad knížetem Břetislavem I.
1052 vysvěcen kostel sv. Václava ve Staré Boleslavi a zřízena při něm kolegiátní kapitula 1053 zemřel sv. Prokop v sázavském klášteře
1054 velké schisma oddělením západní a východní církve (vzájemná exkomunikace papeže a cařihradského patriarchy) – vzniká ortodoxní církev
1055 po smrti Břetislavově vznikl systém údělných knížetství (Žatec, Hradec, Kouřim, Brno, Břeclav, Olomouc, Znojmo, Jemnice)
1056 kníže Spytihněv II. zakázal slovanskou bohoslužbu a vyhnal slovanské benediktiny ze Sázavy, do sázavského kláštera přišli benediktini latinští
1058 založena kolegiátní kapitula litoměřická Spytihněvem II.
1059 zavedena volba papeže sborem kardinálů
1060 stržena rotunda sv. Víta a začalo budování románské baziliky sv. Víta
1063 zřízeno biskupství olomoucké Vratislavem II. se souhlasem pražského biskupa Šebora, chápané zřejmě jako obnovení již dříve existujícího biskupství moravského, naposledy
doloženého r. 976
1064 kníže Vratislav II. znovu povolal na Sázavu slovanské benediktiny
1070 založena Vratislavem II. kolegiátní kapitula vyšehradská podřízená přímo papeži .
1078 založen benediktinský klášter Hradisko u Olomouce Otou, bratrem Vratislava II.
1085 kníže Vratislav (1061 – 1092) získal osobní královský titul 1085 založen benediktinský klášter Opatovice nad Labem králem Vratislavem II.
1085 mohučský sněm rozhodl o připojení olomoucké diecéze k pražské jako další sufragán Mohuče
1092 založen benediktinský klášter v Litomyšli Břetislavem II.
1092 Břetislav II vydal nařízení o vykořenění pohanských přežitků (kácení posvátných stromů, vypovězení čarodějů, zákaz pohřbívání mimo hřbitovy atd.)
1096 definitivní vypuzení slovanských benediktinů ze Sázavy knížetem Břetislavem II.
1097 osazení sázavského kláštera benediktiny latinského ritu
1098 založen řád cisterciáků opatem Robertem z Molesme v Citeaux ve Francii
1099 založen v Jeruzalémě řád johanitů
1101 založen benediktinský klášter Třebíč moravskými údělnými knížaty Oldřichem
Brněnským a Lutoldem Znojemským
1107 založena kapitula v Sadské Bořivojem II.
1113 papež Paschal II schválil založení řádu johanitů
1115 založen benediktinský klášter Kladruby knížetem Vladislavem I.
1118 (1119) založilo 9 rytířů v Jeruzalémě řád templářů (schválen 1139)
1118 kníže Bořivoj II. založil kapitulu v Sadské
1119 ( 1117 - 1122) založen benediktinský klášter Postoloprty u Loun 1120 založen benediktinský klášter Vilémov hrabětem Vilémem ze Sulzbachu 1120 založen premonstrátský řád sv. Norbertem v Prémontré u Lyonu (schválen 1126)
1122 Wormským konkordátem mezi papežem Kalixtem II. a císařem Jindřichem V. byl
vyřešen spor o investituru (ustanovování biskupů) tím, že po duchovní investituře
následovala světská investitura, kdy král předal biskupovi světské statky a práva
1122 papež Kalixtus II. schválil řád Křižovníků s červeným křížem - Strážců Božího hrobu
Jeruzalémského
1123 1.lateránský koncil potvrdil wormský konkordát a prohlásil za neplatná manželství duchovních
1126 papež schválil řád premonstrátů
1130 Přemyslovci natrvalo ovládli Moravu
1131 založena kapitula olomoucká u sv. Václava
1132 založen benediktinský klášter Sázava knížetem Oldřichem
1139 papež Inocenc II schválil řád templářů 1139 2.lateránský koncil zavedl závazný celibát pro kleriky
1139 založen benediktinský klášter Želiv knížetem Soběslavem I. (1149 byli vypuzeni a klášter převzali premonstráti)
1141 (1140) založen premonstrátský klášter na Strahově Vladislavem II. a olomouckým biskupem Zdíkem
1141 založen ženský premonstrátský klášter v Doksanech kněžnou Gertrudou, manželkou Vladislava II.
1141 (1145) benediktinský klášter v Litomyšli (založen 1090 -1092) postoupen premonstrátům přičiněním olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka
1142 založen cisterciácký klášter Sedlec u Kutné Hory šlechticem Miroslavem
1143 kardinál Guido přijel zjednat průchod reformám papeže Řehoře VII a požadoval při vizitaci
a) vymezení hranic farních obvodů,
b) každý kněz musí mít předem zajištěno místo a obročí, c) rušení kněžských manželství zakázaných od roku306 aprohlášených za neplatné r. 1123 prvním.lateránským koncilem 1144 benediktinský klášter Želiv osazen benediktinskými mnichy ze Sázavy
1144 založen cisterciácký klášter Plasy knížetem Vladislavem II. a jeho chotí Gertrudou
1145 (1177) založen cisterciácký klášter Mnichovo Hradiště odebraný benediktinům
1145 založen cisterciácký klášter Pomuk (Nepomuk) pod Zelenou Horou
1149 založen benediktinský klášter Svaté Pole u Hradce Králové (1272 jej převzali cisterciáci)
1149 benediktinský klášter Želiv předán premonstrátům
1150 založen premonstrátský klášter Litomyšl (založen 1092) odebraný rozkazem panovníka benediktinům (Přemyslovci chápali moc knížecího panovníka jako patrimoniální, to znamená jako nejvyšší moc vojenskou, finanční, zákonodárnou a správní, vycházející z představy „vlastnictví“ českého státu rodem Přemyslovců)
1150 založen ženský premonstrátský klášter Louňovice pod Blaníkem
1151 (1150) založen premonstrátský klášter Hradisko u Olomouce odebraný benediktinům 1156 založen ženský benediktinský klášter Teplice
1156 východní marka (pozdější Rakousko) oddělena od Bavorska a povýšena na vévodství 1158 založen klášter johanitů (převorství s hospicem) na Malé Straně v Praze kancléřem Gervasiem a knížetemVladislavem II.
1158 kníže Vladislav obdržel královský titul
1159 založen benediktinský klášter Podlažice na Chrudimsku šlechticem Vrbatou
1169 založena komenda johanitů v Manětíně
1177 založen cisterciácký klášter Hradiště nad Jizerou Markvartici
1179 3.lateránský koncil schválil opatření proti sektám (albigenským a valdenským)
1179 papež Alexander III. schválil řád cyriaků
1181 Vilém z Pulína založil ženský premonstrátský klášter Rosa coeli v Dolních Kounicích na
pokání za loupežení v Rakousku
1183 založena komenda johanitů v Ivanovicích
1183 založen ženský premonstrátský klášter v Kounicích u Brna
1186 založena komenda johanitů v Kadani
1187 (1184) založen premonstrátský klášter Milevsko
1188 založena komenda johanitů v Ploskovicích
1189 založen v Jeruzalémě německý řád, přeměněný v r. 1198 na řád německých rytířů
1190 sepsán Bernardem z Pavie kodex kanonického práva kompilací dekretů papežů pod názvem Compilatio prima, který nahradil Decretum Magistri Gratiani (Graciánův dekret) z počátku 12.století (Gratián ho sestavil před rokem 1158, kdy zemřel)
1190 založen premonstrátský klášter Louka u Znojma knížetem Konrádem Otou I.
1190 založen klášter Křižovníků s červeným křížem - Strážců Božího hrobu
Jeruzalémského na Zderaze v Praze bratry Kojatou a Všeborem z rodu Hrabišiců
1192 založen cisterciácký klášter Mašťov u Kadaně velmožem Milhostem
1193 založen premonstrátský klášter Teplá velmožem bl. Hroznatou
1196 založen ženský premonstrátský klášter Chotěšov bl. Hroznatou
1198 založen cisterciácký klášter Velehrad markrabím Vladislavem
1198 papež Inocenc III. schválil rytířský řád Svatého Ducha
1198 Přemysl Otakar I. získal dědičný královský titul (Čechy královstvím)
1198 založen cisterciácký klášter Osek (přechod mnichů z Mašťova založeného 1192)
Slávkem z Riesenburku
1199 papež Inocenc III. schválil vznik řádu Německých rytířů (založený 1190 jako německý řád)
1200 založena komenda johanitů ve Znojmě
1200 (1204) založena komenda řádu Německých rytířů v Praze na Novém Městě
1200 (1205)založen premonstrátský klášter Zábrdovice u Brna
1202 založen ženský premonstrátský klášter Chotěšov
1204 prohlášen v sázavském klášteru papežským legátem za svatého sv. Prokop
1204 založen cisterciácký klášter Velehrad markrabětem Vladislavem Jindřichem
1204 založena komenda řádu Německých rytířů v Opavě moravským markrabětem Vladislavem Jindřichem
1204 papež Inocenc III. potvrdil dědičný královský titul českých knížat Přemyslu Otakaru I.
1209 založen františkánský řád Sv. Františkem (potvrzen 1223)
1211 založen ženský premonstrátský klášter Nová Říše Markvartem z Hrádku
1212 vydána Zlatá bula sicilská, potvrzující domácí volbu panovníka, potvrzující dědičný titul královský (z r. 1198), právo investitury biskupů a jednoty českého státu = uznání suverenity českého státu (král je ten, kdo neuznává vyššího ve svých zemích)
1213 založen benediktinský klášter Police nad Metují
1215 založena komenda Německých rytířů u osady sv. Petra na Poříčí v Praze
1215 4.lateránský koncil nařídil alespoň jednou do roka zpověd
1216 založen ženský cisterciácký klášter Doubravník
1216 založen dominikánský řád sv. Dominikem
Pokračování
Další články autora |
AURES Holdings a.s.
Jihomoravský kraj
nabízený plat:
40 000 - 60 000 Kč