Antika: Ježíšova víra a víra v Ježíše - 6/7

Petrovo vyznání, předzvěst Ježíšovy smrti na hoře Proměnění a události před vjezdem a po vzjezdu do Jeruzaléma až do Vzkříšení.  

Petrovo vyznání v Písmu

Následování Kříže /schématicky/

Ve třech synoptických evangeliích se jeví jako důležitý milník Ježíšovy cesty momentem kdy se Ježíš ptá učedníků, co o něm soudí lidé a za koho ho pokládají oni sami (Mk 7,27;Mt 16,13 - 20; Lk 9,18 - 21). Ve všech třech evangeliích odpovídá jménem Dvanácti Petr, a sice vyznáním, které se liší od ostatních lidí. Ve všech třech evangeliích pak Ježíš ohlašuje své utrpení a zmrtvýchvstání a toto ohlášení vlastního  osudu dál rozvádí poučením o učednické cestě, jež je následováním jeho. Ukřižovaného.

Ve všech třech evangeliích se i toto následování kříže  vykládá v podstatě antropologicky, jako nutnou cestu sebe-ztrácení, bez níž není možné, aby člověk sám sebe našel (Mk 8,31-9,1; Mt 16,21 - 28; Lk 9,22 - 27). A na to konečně ve všech třech evangeliích navazuje zpráva o Ježíšově proměnění, která ještě jednou vykládá a prohlubuje Petrovo vyznání a zároveň je spojuje s tajemstvím Ježíšovy smrti a zmrtvýchvstání (Mk 9,2 - 13; Mt 17,1 .- 13;, Lk 9,28 - 36).   .

Moc klíčů

Pouze u Matouše je Petrovi bezprostředně po jeho vyznání předána moc klíčů - moc svazovat a rozvazovat - a zároveň přislíbeno, že na něm, na Petrovi jako na skále, Ježíš zbuduje svou církev. V Janově evangeliu najdeme i Petrovo vyznání - i zde tvoří zásadní milník Ježíšovy cesty a teprve jím dostává kruh Dvanácti jedinečnou váhu a tvář (Jan 6,68n). 

Ježíšova dvojí otázka - vnější poznání Ježíše

Všichni tři synoptici (Marek, Matouš, Lukáš )  informují shodně o mínění  lidí, že Ježíš je Jan Křtitel nebo Eliáš nebo jiný z proroků, která se znovu narodil; Lukáš před tím vyprávěl, že i Herodes o takových interpretací Ježíšovy osoby slyšel a pojal přání Ježíše spatřit. Matouš přidává další názor, že Ježíš je Jeremiáš. Všechna tato mínění nejsou pomýlená, představují menší či větší přiblížení k Ježíšovu tajemství, ale nedosahují k tomu, co je autenticky Ježíšovo, k jeho novosti. 

Kristovy tituly

Protějškem mínění lidí je poznání učedníků, které se vyjadřuje vyznáním, U každého synoptika zní jinak, a ještě jinak je formulováno u Jana. Podle Marka říká Petr Ježíšovi prostě:"Ty jsi Mesiáš." Podle Matouše říká: "Ty jsi Kristus, Syn živého Boha!" (Mt 6,16). U Jana vyznání takto: "Ty jsi ten Svatý Boží." (Jan 6,69). 

Titul Prorok byl nahrazen jménem Kristus, když židokřesťanské učení bylo v křesťanství překonáno. V Starém Zákoně  se objevují všechny možnosti a podoby, které prorok přijal (Dt 18,15; Skut. 3,22; Skut. 7,39). Židům se jevil prorok jako eschatologická osoba, nejdůležitějším byl Eliáš, posel Boží, kazatel, který připravuje cestu Hospodina pro ustanovení království. V Novém Zákoně nejprve vystupuje v roli proroka Jan Křtitel (Mat. 17, 10-13), který byl považován za eschatologické znovuvtělení Eliáše (Mat; 11,9, Luk 1,76; Mar. 6,14 – 15; Mar. 8,28). Z obou citátů z Markova evangelia vychází přesvědčení, že Ježíš měl být vzkříšeným Janem Křtitelem.

Židovské počátkySlužebníka Hospodinova vycházejí z Izaiášova proroctví (Iz 42,1-7; 49,1-6; 50,4-9; 50,4,11; 52,13; 53,12). Služebník je obtížen hříchy, aby mohly být odpuštěny (myšlenka zastoupení). Utrpení služebníka je vykupitelské. Ježíš nikdy nekázal vlastní osobu a smrt považoval za nedílnou součást svého díla: Mar 2, 18-20 (Ježíš zde vyjevuje, že je Mesiáš); Luk. 13,31-33 (Ježíš zde na sebe bere úlohu služebníka Hospodinova); Mat. 12,39-40 (Ježíš zde oznamuje svou smrt a vzkříšení); Mk. 8,31, Mk. 9.31, Mk. 10,33 - 34 (Ježíšovo trojí oznámení smrti následovalo za Petrovým vyznáním). Myšlenka zástupného utrpení byla úzce spjata s jeho vědomím o vlastním vztahu k Bohu a s jeho mesiášským vědomím, nikoliv ve spojitosti s Izaiášem.

Při ustanovení Svaté večeře Páně Ježíš spojuje svůj úkol s posláním, které Izaiáš přisuzujeslužebníku Hospodinovu, smrtí za mnohé zřizuje novou Boží smlouvu s lidem a znovu obnovuje prohlášení o své zástupné a smírčí smrti (viz také IZ 42,6; 49,8). O Synu člověka se zmiňuje Mar. 10,45.  Ve Filip. 2,5nn jsou zmíněny pojmy: a) Syn člověka, b) Pán (Kyrios), c) Služebník. V titulu Adam spatřujeme úkol Ježíše splnit Adamův úkol, jako Služebník Hospodinův (ebed Jahve) odčiňujíc vinu člověka. Titul Prostředník je zmíněn v Dan 7,13, pak IV. Ezdráš kap. 13 jako apokalyptický Prostředník, titul Vykupitel  stojí v pozadí za titulem Syna člověka, kdykoliv hovoří o svém díle .

Titul Beránek Boží se dá vázat s titulem Služebník a obětování beránka je smírčí obětí za hříchy (Ex. 12; Lev. 18). Základ obou pojmů spočívá v oběti za hříchy. Avšak každý z těchto pojmů zdůrazňuje samostatně jedno z hledisek smíření. Dva důvody proto, že i v těchto případech jde o trpícího Služebníka (Jan 19,36). Ježíšovy kosti nebyly zlámány v souvislosti se Starým Zákonem (Ex. 12,46; Num, 9,12).

Proměnění

Ježíš vzal s sebou Petra, Jakuba a Jana a vyvedl je vysokou horu (MK 9,2). Tito tři pak se objevují na Olivové hoře, kde Ježíšův krajní strach je protipólem proměnění. 

"A byl před nimi proměněn", říká pak Marek úplně prostě a připojuje: "Jeho oděv zářil zářivě zbělel - žádný bělič na zemi by to nedovedl tak vybíliti". (Mk 9,3).

A Matouš nachází tato slova.:

"Jeho tvář zazářila jako slunce a jeho oděv zbělel jako světlo." (Mt 17,2). 

Proměnění je událostí modlitby; Ježíš mluví s Otcem,jeho bytí se nejvnitřněji prolíná s Bohem a stává se čistým světlem.  Pak se zjevují Mojžíš a Eliáš a hovoří s Ježíšem, To, co bude Zmrtvýchvstalý vysvětlovat učedníkům cestou do Emauz, je tady viditelné.  

Jediný Lukáš vypráví, o čem velcí svědkové Boha s Ježíšem mluvili: "Zjevili se ve slávě a mluvili o jeho smrti, kterou měl podstoupit v Jeruzalémě".

Tři přítomní učedníci jsou výjevem otřeseni. Zmocňuje se jich "děs z Boha". "Tak byli ustrašení,"  říká Marek. Ale Petr přesto promluvil, i když v úžasu nevěděl, co má říci (Mk 9,6):"Mistře, je dobře. že jsme tady. Máme udělit tři stany? jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi?" (Mk 9,5). 

Souvislost se svátkem stánků je přesvědčivá.

A pokračujme:

"Tu se objevil oblak a zastínil je. Z oblaku se ozval hlas: "Toto je můj milovaný syn, toho poslouchejte." (Mk 9,7). 

Výjev je zatím u konce, jeho nejhlubší smysl shrnut v této jediné větě Toho poslouchejte. Učedníci musí s Ježíšem zase sestoupit a znovu a znovu se učit: "Toho poslouchejte."

Poté následují příběhy od synoptiků a evangelisty Jana až ke Vzkříšení. 

Synoptici od vstupu do Jeruzaléma po Ježíšovo Zmrtvýchvstání

Markovo evangelium: [Mk 11,1 - 16,1] nás dále vede po Ježíšově cestě od vstupu do Jeruzaléma na oslátku až po Ježíšovo vzkříšení; dále Matoušovo evangellum [Mt 26,1 -  28,16; ]Lukášovo evangelium [Lk 22,1 - 24,50].

Janovo evangelium

Janovo evangelium  [J 18, 1 - 21,1}.      

Zdroj: Ratzinger,J. Ježíš Nazaretský I

Pokorný Petr, Ježíš z Nazaretu

Bible