Antický Řím. Podnikavý Crassus.
Co se po Římě vykládalo o Crassovi.
Marcus Licinius Crassus (115 př. n. l. – 53 př. n. l.) byl římský politik, vojevůdce a největší boháč v období úpadku římské republiky. Svůj majetek získal především za Sullovy diktatury díky proskripcím. V roce 60 př. n. l. uzavřel se svým dřívějším rivalem Gnaeem Pompeiem a Juliem Caesarem první triumvirát. Zemřel dne 8.6. v roce 53 př. n.l. v Turecku.
Co Římané vyprávěli.
Římané vyprávějí o Grassovi rádi a chválí ho. Měl snad všechny dobré vlastnosti, ale přesto na nich ležel povážlivý stín a měl jméno: hrabivost. Nejnápadnější na tom všem bylo, že měl svůj způsob, jak peníze získat. Jak k nim přišel? Na počátku měl jen tak tak třista talentů a když si pak zjišťoval v průběhu času hodnotu svého majetku před svou výpravou proti Parthům napočítal sedm tisíc jedno sto talentů. Nemohl sám tomu uvěřit. Co asi bylo jeho největším příjmem? Když se zamyslíme nad průběhem dějin v jeho době, pak to nebylo nic jiného, co mu přineslo velké bohatství, než neštěstí druhých lidí, totiž války. A když nebyly války, pak to byly pohromy v Římě. Plútarchos, který měl asi nejlepší informace prozradil, že největším přínosem pro něho bylo zřícení domů, zaviněné jejich tíhou a velikostí, skupoval otroky, znalé zednických a tesařských prací a když jich měl přes pět set, což by naší době dalo na slušnou firmu, tu jakmile někde vypukl požár, a těch bylo v Římě spousta, kupoval hořící domy i ty, které s nimi sousedily a kterých se jich majitelé ze strachu zbavovaly za směšnou cenu, stalo se, že velká část Říma byla v jeho rukou.
On však penězi pro sebe neplýtval. Sám měl jen jeden dům. Vlastnil stříbrné doly a rozsáhlé úrodné pozemky i s otroky k jejich obdělávání. Otroci řídli jeho nemovitosti a domácnost, zajišťovali účetnictví a dokonce byli i jeho učiteli. Zkrátka, hospodaření, které je zaměřeno jen na vydělávání peněz, když jde o neživé věci, se stává politikou, když jde o lidi. Za bohatého nepovažoval nikoho, kdo nemohl uživit armádu.
Ale žádný člověk není jen dobrý nebo nedobrý. Jeho dobrou stránkou bylo, že jeho dům byl otevřen všem přátelům, půjčoval peníze bez úroků, ale velmi neúprosně vyžadoval splácení dluhů. Jakmile vypršela lhůta, na níž byl úvěr poskytnut, bezúročná půjčka se stávala mnohem tíživější, než kdyby byl požadován vysoký úrok.
Jako mnohý Říman studoval rétoriku, to právě ten směr, který mu byl užitečný před početnými posluchači a svou pílí a přičinlivostí se stal jedním z nejschopnějších řečníků. Žádný proces, říkalo se o něm, nebyl tak nepatrný a bezvýznamný, aby k němu přišel bez přípravy. Často se také stalo, že převzal obhajobu, když Pompeius, César a Cicero se zdráhali na soudě vystoupit. Crassus měl obsáhlé historické vědomosti, trochu se věnoval filosofii a hlásil se k Aristotelovi.
Rozhodující postavou jeho dalšího osudu byl Sulla. Když Sulla přijel do Itálie, chtěl zaměstnat všechny mladé muže ze své družiny nějakou činností, a uložil každému z nich nějaký úkol.
Pompeius jako imperátor.
Jistě si každý pamatuje z dějepisu, že první triumvirát byl složen z mužů, jejich jména si pamatujeme: Crassus, Pompeius, Caesar. Každý z nich měl našlápnuto na velkou kariéru. Pompeius byl mladší, než Crassus a jeho otec měl navíc v Římě velmi špatnou pověst a „těšil se“ velké nenávisti spoluobčanů. Jenže mladý Pompeius byl schopný a tuto překážku neoblíbenosti otce přeci jen překonal svými činy. To Sulla ho oslovil titulem imperátor a odhalil si hlavu. Samozřejmě, že Crassus na něho žárlil, byl totiž odstrčen a nebylo to bezdůvodné, protože neměl zkušenosti a jeho vady charakteru ho neúprosně provázely: ziskuchtivost, lakota. Když Sulla v poslední bitvě u Říma, která byla ze všech bitev největší, byl poražen, ta část armády, která byla pod jeho velením, byla zatlačena zpět a rozbita, Crassus velel pravému křídlu s úspěchem – zvítězil a až do noci pronásledoval nepřátele, a pak vyslal Sullovy spojky se žádostí o večeři pro vojáky se zprávou o úspěchu.
Jeho chování ho opět doběhlo a získal si špatnou pověst, když předměty velké ceny kupoval za směšnou cenu, nebo si je dokonce vyžadoval darem. Musel se asi sám odměnit za své vítězství. V kraji Bruttiú prý dokonce proskriboval bez Sullova rozkazu jen ze zištnosti, a Sulla ho na oplátku už nepustil k žádné veřejné činnosti. Řím byl tenkrát rozdělen na tři mocenské sféry, Pompeiovu, Caesarovu a Crassovu.
Vystoupení Marca Tullia Cicerona.
Jistě si mnozí pamatují, jak velkou a slavnou řeč pronesl Cicero proti Catilinovi, který chystal spiknutí a Cicero podezíral i Crassa, neboť kdosi vystoupil a označil ho jako spiklence, ale nikdo mu nevěřil. Přesto však Cicero v jedné řeči otevřeně připisoval Crassovi a Caesarovi spoluvinu.
Pompeius měl také vady a jedna z největších byla nezřízená panovačnost, u Crassa se probudila jeho stará chamtivá nemoc a byla doplněna novou vášní, která byla vyvolaná Caesarovými hrdinskými činy, touha po trofejích a triumfech, Nedopřál si klidu, dokud to neskončilo jeho neslavnou záhubou a pohromou státu.
Co na to všechno Eurípidés?
Když už někdo musí jednat nespravedlivě, protože nedokáže být klidný a neumí užívat své štěstí, které ho v přítomnosti potkalo, tu nesmí zpustošit takovou Skandeii nebo Mendu, ani pořádat hon na Aiginské, kteří uprchli z domova, opustili svou vlast a jako vyplašení ptáci se schovávali v cizině, ale odsuzovat křivdu a nepohrdat spravedlností jako něčím bezvýznamným a nepatrným. Ti, kdo chválí Alexandrovo tažení a Crassa zatracují, nejednají správně, protože posuzují začátek podle konce.
Crassus naproti tomu pro množství svých chyb nedal Štěstěně příležitost, aby mu prokázala něco dobrého, takže se člověk musí divit ne tomu, že jeho pošetilost byla slabší než parthská moc, ale že byla silnější než štěstí Římanů.
Pokud se bude článek líbit, tak příště o Sullovi.
Zdroj: Plútarchos. Životopisy slavných Řeků a Římanů.II. ISBN (Arista) 978-80-86410-47-0
(Baset) 978-80-7340-103-0
(Maitrea) 978-80-903761-4-4.
Irena Aghová
Kam všichni odešli?
Zrovna včera, když jsem otevřela okno do mezibloku jsem si najednou uvědomila, že je tu náhle prázdno a dřív jsem to tak nevnímala. – kam všichni odešli?
Irena Aghová
Euripides. Hippolitos.
Tragédie Hippolitos se hrála v Athénách za archonátu Epaminonda, čtvrtý rok Příběh Hippolyta je spojen se jménem Faidra. Byl několikrát zpracován: 1) jako Euripidova tragedie Hippolitos v roce 428 př. n.l.; 2) Senecova tragedie
Irena Aghová
Povídka. Cesta k šípkovému keři.
Šli jsme okolo potoka. Kolem se rozprostíraly louky a pole a už z dálky voněly lesy. Drželi jsme se za ruce a nepromluvili jsme spolu už od té chvíle, co jsme ve vsi zaparkovali na parkovišti auto . Psáno v ich formě
Irena Aghová
Amnézie. Povídka je psána v ich – formě
Jak člověk zapomíná na minulost, tak se mu najednou vrací a s ní i úvaha to, co mělo nebo nemělo být
Irena Aghová
Povídka: Osamělý muž
I. „Já za to nemůžu,“ řekla drobná starší paní, když byla dotázána policistou, který byl pověřen vyšetřit smrt pana Hanáka včetně vyloupení jeho bytu druhou noc po jeho odvozu z domu.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
D35 u Litovle zablokovala nehoda, ze zdemolovaného vozu se vysypal náklad
Cestu po dálnici D35 ve směru z Olomouce na Mohelnici zkomplikovala dopoledne nehoda nákladního...
Summity EU jsou válečné kabinety, nemáme mírovou iniciativu, stěžuje si Fico
Evropská unie není s to přijít s mírovou iniciativou pro Ukrajinu, všechny schůzky státníků...
SPOLU vsadilo na antikampaň. Paroduje heslo ANO a spojuje hnutí s Ruskem
V kampani před volbami do Evropského parlamentu vsadila koalice SPOLU i na antikampaň. Na sociální...
KOMENTÁŘ: EU byla naše výhra a šťastné rozhodnutí, byť přinesla i chyby
Česká republika i Evropská unie stály před dvaceti lety před velkým rozhodnutím. Pro obě strany to...
10 nejčastějších podvodů na internetu: Dokážete ochránit sebe i svou rodinu?
V digitální éře, kde technologie proniká do všech aspektů našich životů, se také zvyšuje riziko podvodů. Od falešných e-mailů a inzerátů až po...
Seznam rubrik
- Antika
- Román o orosených růžích
- Umění
- Vídeňské bonbónky
- In memoriam
- Články roku 2011
- 2011 Povídky z maloměsta
- Příroda a její dary
- Hudba pro specialisty na etno
- Zahrada
- 2013
- Územní členění a problematika
- Sociální problematika v ČR
- Martin a Liliana
- Biblické dějiny
- Stres. frustrace, deprese nebr
- 2014
- Mezi drakem a hadem
- Společnost
- Články roku 2010
- 2015
- Z historie
- Demokracie
- Politika
- Smlouvy nejsou kus papíru
- Rodina a život kolem ní
- Tajemství zdraví a krásy
- Umět vařit je -in -
- Povídky a novely na sobotu
- Moje domácí kuchyně
- Milostná lyrika
- Až budou padat hvězdy
- On ženatý, ona vdaná
- Můj rozmarný Bůh, harmonie
- Náboženství
- Občanský zákoník a předpisy so
- Pohádky
- Těžké chvíle s lehkým srdcem
- Filozofování s filozofy
- Ženou v každém věku
- Paragrafy
- 50 +
- Druhé housle
- Čtenářský deník
- Osobní
- Nezařazené
- Rok 2012
- 2017
- Rok 2016