A horkou noc zdobil půlměsíc ... část 4.
Mohamed mne řídit nenechal, seděla jsem tedy na zadním sedadle a paní Hayat vedle něho. Ta slabost mne neopouštěla. I když to nebylo nic nepříjemného, ale přesto jsem cítila, že něco není se mnou v pořádku. Pravda byla, a to si musím přiznat, že jsem se bála setkání s Karimem.
¦
Vím, jak své mamince lpěl, bylo to její první dítě. Pak přišly ty dvě holčičky. Vím, jak si je přála. Vždyť to byl celý její život, jakkoliv před tím zbytečně zpackaný. Stejně jsem tomu nerozuměla, proč kladla takový důraz na tu příhodu. Přeci se tohle stává, říkala jsem ji, ale ji zahltil smutek, zklamání a myslím, že i zoufalství. Bylo to v ní a nyní to přišlo na povrch. Taková rakovina duše, myslela jsem si. Vím, že se se o ni někdo pokoušel, ale odmítla ho. Pak přišlo léto a prázdniny. Pamatuji si, byla to středa. Přilítla domů.
"Prosím tě, půjč mi ty bílé plážové šaty," prosila mne.
"A na co?"
"Ale jdu s Evou na plovárnu. A ten klobouk, prosím tě."
Oblékla si je. Pak si nasadila klobou a já ji dala ještě svou bílou kabelku. Dívala jsem se za ni, jak peláší alejí a netušila jsem, že na konci té aleje stojí Mohamed ...
¦
Jeli jsme po cestě a kolem nás byla poušť. V dálce jsem viděla pár velbloudů a slunce házelo kolem sebe nejen ty své žhavé úsměvy, ale také plné náruče barev. Mlčeli jsme. Jen jsem se dívala, očima mé sestřičky. A ptala jsem se v duchu, jestli tu mohla být opravdu šťastná. Asi za hodinu jsme dojeli na místo. Byla jsem překvapená. Krásný atriový dům, obehnaný plotem! A bylo jich tam víc. Ještě nedodělaných. Nikdo nikde nebyl. Vystoupila jsem z auta a málem mne to porazilo. Takové strašné vedro.
"Rychle do domu, je tam puštěná ventilace," řekla paní Hayat a sama se mnou spěchala dovnitř.
"Letos je opravdu děsné vedro," řekl Mohamed, "běžte si sednout do salonu, musím se osprchovat."
"Já bych se taky ráda.."
"Dole je koupelna, Sultána ti připraví koupel a osušky. Karim je nahoře."
Seděla jsem v křesle a chladný vzduch mi dělal dobře. Paní Hayat šla do kuchyně asi zařizovat oběd. Za chvíli se Mohamed vrátil oblečený do tradičního mužského hábitu a posadil se proti mně.
"Chtěl bych ti jen říci, abys ses na Karima moc neupínala. On v tobě vidí svou maminku. A bude to pro tebe i pro něho pak těžké se rozloučit."
"Takže ty nesouhlasíš?"
"Nesouhlasím. Zůstane v Sýrii a ty můžeš kdykoliv přiletět. Ale já se k vám už nevrátím."
"Já vím, Muho, ale jsme příbuzní a já já jsem Karimova teta. Na to nezapomeň. Nikdy bych ho neopustila."
Vstala jsem a prošla jsem se po pěkně zařízeném pokoji. Na zdi visely fotografie mé sestry a jejích dcer. Prohlížela jsem si je a pak jsem se k němu obrátila.
"Chtěla bych se tě zeptat. Jaký byl její poslední den?"
"Podívej se, řeknu ti to tak. Milovali jsme se a byli jsme spolu šťastní. Patřili jsme k sobě od prvního okamžiku, co jsme se potkali. Nechápu to, ale byla mi víc, než všechno na světě. Poslední den jsme si plánovali, že odjedeme na Kypr. Na měsíc. Byla šťastná. Dokonce si dala šít šaty a vybírala si boty. Byli jsme spolu v Damašku, víš? Miloval jsem ji," řekl a složil si hlavu do dlaní.
¦
Pamatuji se, že když se vrátila z té plovárny, byla jak vyměněná. Nesvěřila se. Ale já tušila, že za tím je nějaká láska. A jednou v noci, to už spala, jsem šla k oknu a podívala se ven. O vysoký javor, který stál před ulici, se opíral vysoký statný muž a díval se do okna. Poodhrnula jsem záclonu. Myslel si, že je to má sestra a zvedl ruku na pozdrav. Zamávala jsem mu. Bylo mi to naprosto jasné. Poznala jsem, že je to cizinec a úplně mne zatrnulo u srdce. Tohle, až se dozví rodiče, to bude strašný cirkus. A byl. Nevídaný. Otec to nevydržel a zbil ji. Krvácela z nosu a plakala. Když jsem ji v koupelně pomáhala, aby přestala krvácet, řekla mi, že ji nic jiného nezbývá, než si ho vzít. Ale snad se nad ní kdosi smiloval. Prožívala neskutečně krásnou dobu. Byla velmi zamilovaná a on také. Modlila jsem se, aby se jim nic nestavělo do cesty. Zkoušela jsem promluvit s matkou, ale ta mlčela. Jen se dívala tupě před sebe. Naléhala jsem na ni. "Víš určitě, že je to Arab?" zeptala se mne.
"Je ze Sýrie, tak to musí být Arab, ne?"
"To není tak jednoduchý. A co o něm víš?"
"Nic."
Vůbec jsem netušila, že ho vyhledala na kolejích a mluvila s ním. Až později jsem se dozvěděla, co bylo tématem té řeči, až potom, co mé sestře vypumpovali žaludek, protože se pokusila otrávit prášky na spaní.
Tíha lásky
Každý den jak korálek,
pouštíš mezi prsty.
Sny ze suchých fialek,
úzkostně se svrkly.
Taková tíha přišla!
A pavučiny ví,
jak by se moucha chytla,
letící kolem zdí.
Řekni jen: "Miluji!"
já zašeptám:
"Co smím, ti daruji".
Maura, 2010
Pokračování
Irena Aghová
Kam všichni odešli?
Zrovna včera, když jsem otevřela okno do mezibloku jsem si najednou uvědomila, že je tu náhle prázdno a dřív jsem to tak nevnímala. – kam všichni odešli?
Irena Aghová
Euripides. Hippolitos.
Tragédie Hippolitos se hrála v Athénách za archonátu Epaminonda, čtvrtý rok Příběh Hippolyta je spojen se jménem Faidra. Byl několikrát zpracován: 1) jako Euripidova tragedie Hippolitos v roce 428 př. n.l.; 2) Senecova tragedie
Irena Aghová
Povídka. Cesta k šípkovému keři.
Šli jsme okolo potoka. Kolem se rozprostíraly louky a pole a už z dálky voněly lesy. Drželi jsme se za ruce a nepromluvili jsme spolu už od té chvíle, co jsme ve vsi zaparkovali na parkovišti auto . Psáno v ich formě
Irena Aghová
Amnézie. Povídka je psána v ich – formě
Jak člověk zapomíná na minulost, tak se mu najednou vrací a s ní i úvaha to, co mělo nebo nemělo být
Irena Aghová
Povídka: Osamělý muž
I. „Já za to nemůžu,“ řekla drobná starší paní, když byla dotázána policistou, který byl pověřen vyšetřit smrt pana Hanáka včetně vyloupení jeho bytu druhou noc po jeho odvozu z domu.
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Ruský zbrojní průmysl vzkvétá. Díky čínské pomoci výroba dramaticky roste
Premium Přes citelné západní sankce ruský zbrojní průmysl vzkvétá. Tamní produkce zbraní se dramaticky...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Budoucnost válčení? Stíhačka řízená AI obstála v „boji“, vezla i šéfa letectva
Americký šéf letectva Frank Kendall se poprvé proletěl experimentální stíhačkou F-16, kterou místo...
Hamás má týden na příměří, jinak Izrael vtrhne do Rafáhu, spekuluje Egypt
Izrael dal palestinskému radikálnímu hnutí Hamás týden na to, aby přijal dohodu o příměří a...
Chcete, aby vaše děti měli v dospělosti bohatství? Přečtěte si, jak na to!
Správné finanční návyky a dovednosti vznikají právě v dětství. Mnoho dětí je přijímá přirozeně od svých rodičů, kteří jsou pro děti velkým vzorem....
Seznam rubrik
- Antika
- Román o orosených růžích
- Umění
- Vídeňské bonbónky
- In memoriam
- Články roku 2011
- 2011 Povídky z maloměsta
- Příroda a její dary
- Hudba pro specialisty na etno
- Zahrada
- 2013
- Územní členění a problematika
- Sociální problematika v ČR
- Martin a Liliana
- Biblické dějiny
- Stres. frustrace, deprese nebr
- 2014
- Mezi drakem a hadem
- Společnost
- Články roku 2010
- 2015
- Z historie
- Demokracie
- Politika
- Smlouvy nejsou kus papíru
- Rodina a život kolem ní
- Tajemství zdraví a krásy
- Umět vařit je -in -
- Povídky a novely na sobotu
- Moje domácí kuchyně
- Milostná lyrika
- Až budou padat hvězdy
- On ženatý, ona vdaná
- Můj rozmarný Bůh, harmonie
- Náboženství
- Občanský zákoník a předpisy so
- Pohádky
- Těžké chvíle s lehkým srdcem
- Filozofování s filozofy
- Ženou v každém věku
- Paragrafy
- 50 +
- Druhé housle
- Čtenářský deník
- Osobní
- Nezařazené
- Rok 2012
- 2017
- Rok 2016