Už více než čtyři měsíce se nemůže hnout z místa vyšetřování kauzy Tatra, protože už více než čtyři měsíce se nemůže hnout z místa bývalý ministr obrany Barták, který údajně požádal o několikamilionový úplatek. Už více než čtyři měsíce se dotyčný vyhýbá výslechu.
Já vím, reaguju trochu předčasně. Původně jsem chtěla počkat čtyři měsíce, ale přece jen mi to nedá. Nejsme jako oni, jak říká můj muž. Už více než čtyři měsíce se Barták, obviněný z korupce, vyhýbá výslechu, ke kterému se paradoxně sám přihlásil a na kterém trvá. Bohužel, vždy se mu jako naschvál v den výslechu „neudělá dobře“. A protože vystudovaný neurochirurg dodává i potvrzení lékaře, žalobci s tím prý nemohou nic dělat. Jen čekat.
Kauza Tatra - jedna z dalších, které veřejnost nutně vedou k pocitům znechucení a beznaděje. I když běžný občan může složité „obchodní“ machinace jen těžko rozkrýt, přece je víc než jasné, že někteří naši bývalí politici a reprezentanti země beztrestně zneužívají děravé zákony a manipulují jimi ve svůj prospěch.
Jak uvádí iDNES v článku Na výslech proti korupci Barták pro nemoc nemůže, na tenis však došel (23.11.2012): „Když se v neděli dívali detektivové protikorupční policie a žalobci na přenos finále Davis Cupu, velmi se podivovali. Na televizních záběrech publika v pražské O2 aréně totiž zahlédli bývalého vicepremiéra Martina Bartáka, jak fandí tenistům přímo v hale. Při úspěšném úderu Tomáše Berdycha či Radka Štěpánka jásal, poskakoval a tleskal.“
Dovedu si představit, že u televizní obrazovky zmínění vyšetřovatelé jásali, poskakovali a tleskali dvojnásobně. Ve čtvrtek měl Martin Barták totiž další termín výslechu, na kterém sám trvá. Běda, opět nemoc. Vsadila bych se, že už by žádná sázková kancelář na zlepšení jeho zdravotního stavu sázku nevypsala. I když, jak píše jeden diskutér: „Tenis ho baví a výslechy zatím NE! Museli byste je vést zábavnou formou a pak by třeba chodil a už dlouho před jejich zahájením postával před vraty a bouchal vám pěstičkou na ně...“
Jak spekulují zasvěcenci, Barták ví, co dělá. Čas hraje pro něj, neboť zastrašuje a eventuálně znevěrohodňuje svědka uplácení – ředitele automobilky Tatra Ronalda Adamse. Netuším, jaký podíl v celé korupční kause Adams má, ale rozhodně nezastávám názor, že účel světí prostředky. A očividné průtahy v soudním jednání nečiní člověk, který vyznává byť jen základní mravní principy.
Autor článku na iDNES píše, že konec vyšetřování nákupu tatrovek pro armádu závisí na Bartákovi: „Musí se totiž dostavit k výslechu. Pokud se bude i nadále omlouvat a mít lékařské potvrzení, nemohou s tím žalobci nic moc udělat. Zbývala by jim pouze možnost zadat si znalecký posudek na Bartákův stav. Ale to bývá až krajní možnost.“
Kolik je asi těch, kteří se domnívají, že krajní možnost ještě nenastala? Myslím, že je na čase nejen využít krajní možnosti, ale i maximálně rychle hledat cesty, jak pro příště takovým způsobům manipulace se soudy, se spravedlností a zneužíváním demokracie vůbec zabránit.
Ostatně kauza Tatry není jediná, ve které je role Martina Bartáka přinejmenším zpochybňována. Připomeňme nákup armádních letounů CASA, v němž měl Barták, tehdejší náměstek ministryně obrany Parkanové, nutit generální štáb ke změně posudků ve prospěch nevýhodného nákupu. Za letouny pak podle nezávislé firmy zaplatil český stát o několik stovek milionů více, než byla jejich hodnota. A i v této kauze byl jeden z hlavních svědků podivnými obviněními spochybňován.
Jsem jen nezasvěcený pozorovatel, ale nemůžu věřit, že Martinu Bartákovi taková ignorace morálních zásad bez problémů projde a prochází v rámci zákona. Pokud ano, pak je načase tyto zákony změnit. A takovou změnu může zřejmě nastartovat jen změna volebního zákona.
Nepomohla by na tyto negativní informace třeba Pozitivní evoluce? Já jsem pro!
