- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Z kraje bych chtěl zdůraznit, že naprosto respektuji právo každého člověka rozhodnout se, kde chce žít. Nemám v tomto ohledu žádné předsudky.
Na straně druhé tím, že se člověk odstěhuje ze své vlasti, bere na sebe určité riziko, že se, stejně jako paní Michaláková, dostane do konfliktu s cizím státním systémem, kterému nemusí vždy úplně rozumět a který mu, jako migrantovi, ani nemusí být kdovíjak příznivě nakloněn.
Otázka, kterou předkládám zdejší čtenářské veřejnosti k diskuzi, zní:
Do jaké míry je náš stát povinen zasazovat se o práva občanů, kteří se rozhodnout republiku trvale opustit a nějakou dobu zde již ani neodvádějí žádné daně?
Já tu odpověď neznám, ani zatím žádnou nepředjímám. Pouze se nad tím zamýšlím.
Doplňujícími otázkami jsou: kdo přesně by se měl případem zabývat, s kým by měl na norské straně jednat atd.
Jde mimo jiné o to, že různé státní subjekty mají svá pravidla, pravomoce atd., podle kterých se musí řídit. Rovněž na mezinárodní úrovní se obvykle jedná podle určitých protokolů atd.
Jsem zvědavý na názor v diskuzi.
Další články autora |
Přebalit, vykoupat, umýt hlavu, pořádně promazat celé tělíčko... Skvělým parťákem pro takový večerní rituál je sebamed Baby. Sháníte-li jednoho...