Nevěřím tomu, i když jsem si právě na iDNES přečetla, že většina dětí je podle testů ministerstva školství lepší v češtině než v matematice. "Většina dětí test z počtů napsala na 41 - 60% a z češtiny na 61 - 80%." (cituji z článku na iDNES)
Tedy že by to byly výsledky zvlášť exkluzivní, se říci nedá, ale budiž. Kéž by to znamenalo blýskání na lepší časy, protože "město zužované strachem" a "zývající spolužák" v maturitních písemkách příliš na skvělé znalosti mateřštiny neukazují. A to, že i třeťáci na střední škole často nerozumí zadání otázky - tedy jsou málo fukčně gramotní - příliš dokonalé schopnosti pracovat s mateřským jazykem neodpovídá.
Nedokážu si představit, že by to mělo být lepší. Za posledních dvacet let schopnost aktivně používat mateřštinu tak, aby to odpovídalo pravopisným pravidlům i funkčním normám, šla velmi prudce dolů. Naše mládež - ale věřím, že to bude trend celosvětový - hlavně díky mailu a SMS používá jakýsi pajazyk a pak není schopná tam, kde je to nutné - v projevu stylově vyšším - použít češtinu správně. Pokud základní škola nebude na samém počátku výuky čtení a psaní děti drilovat - bohužel, jinak se nic nenaučí - bude to ještě horší. Ono velmi krásně zní Komenského škola hrou, ale Člověče můžete se svým potomkem hrát taky, až když ho naučíte počítat minimálně do desíti. A i kdyby váš školák uměl všechna písmenka, jako když bičem mrská, stejně z něho čtenář nebude, pokud ho nebudete NUTIT (ono čtení na začátku bolí stejně jako sport) každý den číst a číst a číst.
Jsem sice trochu skeptik - myslím si, že naši potomci už nikdy nebudou skvělými znalci pravopisu a stylistických nuancí, stejně jako už nikdy nebudou psát krasopisem jako jejich babičky (ani moje generace už neumí psát krasopisně). Svodů v podobě SMS a gramaticky jednoduché angličtiny je kolem nás příliš.
A tak musíme být rádi tomu, že naše děti jsou schopné napsat maturitní písemku na 250 slov. Mějte hezký den.
P. S. Kdo si řekl: "Fuj, co to na tom konci napsala," svou mateřštinu ovládá a angličtinou se prznit nedá:-).
