A je to tady - nejdřív maturanti zahajují písemkami z češtiny a jazyka či matematiky a hned po nich frčí nebohá holátka ze ZŠ k přijímacím zkouškám.
Letos to bude ještě napínavější než jindy, protože v devátých třídách jsou velmi silné ročníky. Již pár týdnů nás veřejnoprávní tisk i rozhlas masírují zprávami o tom, jak je to nespravedlivé, že děti ze sociálně znevýhodněných rodin nemají peníze na přípravu, jejíž cena je až k 15 000 Kč. Naopak ukrajinské děti budou mít prý zkoušky rovnou prominuty. A hned vzápětí se dozvíme, že letos je mimořádný počet uchazečů z devátých tříd a že spousta dětí bude mít problém se na vybranou školu dostat.
Nepřijde vám to divné? Mně ano. Proč neustále analyzujeme, co obnáší příprava na jednotné přijímací zkoušky, a proč se místo toho někdo nezamyslí nad tím, co je to asi za zkoušky, na které je třeba se extra připravovat, když přece potřebujeme, aby studovaly děti, které na to mají, a ne cvičené opičky, které někdo rok cvičí, a když se s tím přestane - mají své jisté - ukáže se, že jsou vlastně tzv. nic moc. Neměly by na zkoušku připravovat samy školy tím, že žáky naučí vše, co budou potřebovat, a že je taky naučí pracovat s testy? Moje zkušenosti (v kurzech pro,páťáky i deváťáky jsem učila) je taková, že i mnohé velmi chytré děti neumějí své znalosti prodat, neumějí pracovat s testy, protože na ZŠ se s nimi nesetkaly - nebo jen velmi zřídka. A kvůli tomu mnozí rodiče vyhazují oknem nemalé částky.
Když jsem šla na gymnázium já - na samém počátku "normalizace", dávaly se extra body za "dělnický původ", protože děti z dělnických rodin byly prý znevýhodněné. Jak to, že jsme se nepoučili a děti ze sociálně slabších rodin (děti politiků či právníků to zřejmě nebudou) jsou na tom stále stejně? Budeme jim (při)dávat body za hendykep? Jak to, že na základce jejich potenciál nikdo neodhalil a nikdo jim nepomohl? Proč se to řeší až před přijímačkami? A takových proč bych mohla položit více.
Sama připravuji vnučku na zkoušky podle starých testů, které CERMAT dává k dispozici, a musím říci, že v některých ohledech neberou zřetel na to, že do konce školního roku jsou ještě tři měsíce a že o tom, co kdy proberou, rozhodují samy školy. Narazily jsme tak na učivo, které do konce roku jistě probráno bude, ale do zkoušek nikoliv. Tady žádné kurzy nepomohou, tady pomůže jen (zřejmě) našprtat se učivo příslušného ročníku dopředu.
Je něco shnilého ve státě dánském. Chceme vychovat vzdělanou budoucnost a už dopředu jim házíme klacky pod nohy. Už jenom "rozhlasové jobovky" o tom, že se spousta dětí nikam nedostane, působí na mnohé děti kontraproduktivně - méně sebejistý uchazeč si řekne: kašlu na to, nemá to cenu. Kde vzít motivaci, když vás všichni řadí mezi sociálně znevýhodněné, tudíž špatně připravené? A nic proti ukrajinským dětem, ale je-li málo míst pro naše děti, proč je nabízíme jim? Ať studují on-line a až složí zkoušky z jazyka - na ty je samozřejmě zdarma připravujme - pak jim nic nebrání pokusit se stejně jako naše děti o přijetí.
Jsem zvědavá, jak to letos všechno dopadne. Jak budou zkoušky náročné a na co se ti, kteří je neudělají, vymluví. Budou padat stížnosti a odvolání a hlavně některým dětem se úplně změní budoucnost. Místo vysněné školy skončí někde úplně jinde - a život půjde dál a za rok... Bude to za rok lepší?
