Už pomalu tři měsíce nás pronásleduje potvora korunovaná a nedá nám vydechnout. Skrz roušku se mi vydechuje ještě hůř, než nadechuje. Ale mám pocit, že spousta lidí se teď nadechla z plných plic a jejich výdech taky stojí za to.
Nejsem politik, jsem obyčejný, myslím docela zodpovědný občan. Dodržuji zákony, nejen když mi to jde, popř. když se někdo dívá, ale pořád. Chodím k volbám, občas chodím i na červenou, ale vcelku jsem myslím neproblematická.
V kabelce mám roušku, kterou si zodpovědně nasazuji tam, kde to nařízení vyžadují. Je chybou, že jsem uvěřila sloganu: Tvoje rouška chrání mě, moje rouška tebe? Měla bych být „občansky neposlušná“ a „dobrovolně“ roušku nenosit, protože nikdo nemá právo mi to nakazovat, natož nějaký ministr?
Jsem z toho mírně řečeno zmatená. Když bylo zle, všichni stáhli ocas mezi nohy a zavřeli se doma. Jen jim otrnulo, vykřikují, veškerá opatření – ano, dost razantní – teď označují jako zvůli, uzurpátorství moci a já nevím jak ještě.
Souhlasím s prověřováním nákupů roušek, ochranných prostředků a dezinfekce (ve zlých dobách se občas najdou lidé, kteří umějí využít situace), ale nesouhlasím s málem lynčováním premiéra a ministra zdravotnictví. Ano, občas se zmatkovalo, některá nařízení se neosvědčila – jako učitelka mám výhrady k rozhodování MŠ, ale tyto lidi jsme si zvolili, tak bychom je měli sice kontrolovat, ale jejich nařízení respektovat.
Jsme na tom s počtem nemocných dobře, i když můj osobní pesimistický názor je, že možná bude ještě hůř. Prozatím se nám daří nemoc, když ne zastavit, aspoň zpomalit. Ale co vím, zatím se ti, kteří měli veškeré dění v zemi tzv. pod palcem, nedočkali žádného vděku.
Když tu byla naposledy pandemie – španělská chřipka – nikdo z nás ještě nebyl na světě, tudíž přenositelná zkušenost neexistuje. Přesto bylo třeba jednat a příslušné orgány jednaly. Sice s mírným zaváháním, ale celkem včas. Vytkněme jim slušně chyby, ať se z nich všichni můžeme poučit, ale především poděkujme. Tato dnes nepopulární rozhodnutí možná zachránila život vašemu blízkému, nebo vám samotným. A snad nás naučila aspoň trochu být ohleduplní a opatrní, uvidíme na podzim.
Takže poděkujme a respektujme nařízení, i když nám některá připadají hloupá, respektujeme tím i sebe navzájem.
