Nedávno jsme si s kolegou, který pracuje v úplně jiné oblasti než já, postěžovali, jak je to na světě nespravedlivé a že ten Havlíček měl pravdu, když psal, že pán sklouzne a sedlák si za něj nohu zláme. Já jsem například loni málem umřela hrůzou, když jsem měla "daňový únik" pár stokorun - prostě jsem se sekla ve výpočtu. Ale měla jsem štěstí. Paní, která na mou chybu přišla, byla naštěstí maminkou mé bývalé žákyně i smilovala se nade mnou a chybu za mě opravila. Dostala za to čokoládu. Pak jsem zas měla strach, aby mě někdo nenařkl z uplácení.
Jak je vidět špičky podobné problémy nemají. Pan premiér i pan Kalousek si svorně notují, že protislužby nejsou korupce. Ne? A co to je? Korektní politická dohoda?
Představujte si sami sebe, jak podobně jednáte se svým šéfem. Pečlivě ho sledujete, dokud ho při něčem nenačapáte, a dobře si vše i s důkazy uložíte. Pak to včas vybalíte se slovy, že jde o korektní dohodu něco za něco.
Připomeňme si zlaté časy socialistického podnikání. Zelinář schoval pod pult banány, řezník telecí řízky, papírník toaleťák, stejné to bylo s cihlami, hřebíky a já nevím s čím. Kdo neměl co nabídnout, byl chudák a neměl nic. Vím to z vlastní zkušenosti. Učitel neměl nabídnout co, neměli jsme ani banány, ani kolo pro dceru. Vládla nám totalita - kdo se nelíbil, měl to blbé - kotelny byly plné podobných "zjevů". A co nám vládne teď? Zkorumpovaní politici, kteří tvrdí, že korektně obchodují - ale s čím? S trafikami, které setsakramentsky vynášejí. Není to opět totalita? Kdo má moc a peníze, diktuje ostatním.
A když jsme u toho, co jsou drobné dárky, které si VIP odnášejí z návštěv, exkurzí, setkání? Mám známého v dobře zajištěné pozici, který má podobných darů spoustu - tenisové rakety, golfové hole, značková trička, drobné elektrospotřebiče. K ničemu mu to není, může si podobných věcí koupit, kolik chce, Ale je obdarováván, protože "by se to někdy mohlo hodit". Divme se pak, že korupce je u nás považovaná za legální obchod já na bráchu, brácha na mě.
Bylo to tak vždycky a bude to tak stále? Třeba konečně ne.
