Proč je někdy lepší prožít dovolenou v Černobylu než na písečné pláži pod palmou?

Černobyl byl do roku 1986 malým provinčním  městečkem v tehdejším Sovětském svazu, které ale mělo to "štěstí", že poblíž něj byla postavena moderní jaderná elektrárna a  zcela nové padesátitisícové město Pripjať- chlouba režimu.

Dnes je Černobyl základnou a ubytovnou pro pracovníky odstraňující následky největší jaderné havárie v dějinách. Jaderná elektrárna je odstavena, vybuchlý čtvrtý reaktor je zakryt novým sarkofágem, který zamezuje úniku radioaktivních látek do okolí. Opuštěné město Pripjať je neobyvatelné.

Jak už asi podle názvu článku správně tušíte, letošní dovolenou jsem se rozhodl strávit poněkud odlišně, než ty roky předcházející. Jakmile jsem totiž na slevovém serveru zahlédl nabídku zájezdu do Černobylu, nezaváhal jsem ani chvilku, a obratem si objednal tento vskutku výjimečný zážitek. No neberte to, když je to ve slevě!

Přišlo mi naprosto samozřejmé, že tuhle jedinečnou příležitost si nesmím nechat ujít. S neskrývaným nadšením jsem pak všem svým přátelům i známým sděloval, kam se letos chystám, a naivně jsem  očekával minimálně stejnou dávku nadšení- a vzhledem k jejich turistickým zálibám i záplavu nabídek ke společné cestě. Toho jsem se až na čestné výjimky nedočkal- tito jedinci však veskrze měli nepříjemnou chorobu, manželku, či jinou nepěknou překážku v jejich cestovatelském úsilí. Zato jsem stále dostával stejnou, neodbytnou a pro mě nakonec už i otravnou  a stresující otázku "Proč proboha jedeš na dovolenou právě do Černobylu?".    

Nezbylo mi tedy nic jiného, než se podrbat na bradě, a na tuto klíčovou otázku odpovědět.

Některým se tento styl trávení dovolené zdál přímo morbidní a zvrácený, a já jim musím dát za pravdu- pokud by opravdu někdo chtěl takhle trávit všechny své dovolené a cestovat pouze na místa, kde se stalo něco podobného, byl by to opravdu zřejmě případ pro psychiatry. Není ale stejně zvrácené snažit se trávit všechny své cesty a dovolené například v uzavřených turistických resortech, odtržených od místní reality? Myslím, že nebezpečná je jednostrannost, popírání pestrosti lidského života, vnímání pouze vybraných, přetříděných a naservírovaných zážitků. 

Na sálajících plážích v atraktivních turistických destinacích sice také občas zažijete pravé peklo, to když zrovna v baru  dojde led nebo nedejbože váš oblíbený nápoj, a můžou vám naskočit nepříjemné zarudlé a mokvavé pupínky z přemíry ozáření (naštěstí jen slunečního)- ale to vás k hlubší úvaze asi nepřivede.

Takže na otázku položenou v názvu článku odpovídám, že dovolená v Černobylu mi pomůže vážit si těch věcí, kterými jsem tady obklopen, a děkovat za to, že se nám nestalo to, co lidem v okolí Černobylské elektrárny. Na rozdíl od jednoho týdne prožitého v luxusním pětihvězdičkovém komplexu, na který bych měl zbývajících 52 týdnů v roce s roztouženou slzou v oku vzpomínat, budu teď těch 52 týdnů vděčný za to, že se něco podobného nestalo blíž- podstatně blíž... 

Návštěvou podobných míst si dokážu víc vážit těch věcí, které považujeme za samozřejmé, ale které samozřejmé nejsou, nebyly a nikdy nebudou. 

P.S.: příště něco o Černobylských lžích- a nejen o minulých, ale i o těch současných ...