a ženách, které hledají pravou lásku.
Před mnoha a mnoha lety, milé děti žil předchůdce nás lidí člověk zručný. Původně byl považován za aktivního lovce a predátora. Teprve později po mnoha a mnoha tisíciletích se zjistilo, že člověk zručný se spíše živil likvidací zbytků úlovků velkých šelem. Primitivní nástroje používal hlavně k porcování zdechlin. Jediná věc, o kterou se staral byla, aby jeho tlupa ve které žil přežila i do druhého dne.
U člověka zručného nebyl rozum vůbec vyvinut a jednal spíše pudově. Tudíž rozvody nepřipadaly v úvahu a sympatie mezi jednotlivými členy tlupy byly nejspíš opravdové až vášnivé. O lásce se dá v té době pouze spekulovat. Ale jak jsme se mohli přesvědčit i my lidé současní, dvojnásobná velikost mozku nám sice přinesla vědeckotechnickou revoluci do našich domácností, povinnou školní docházku dětem, ale se štěstím jsme na tom dnes stejně na štíru jako byl člověk zručný. Vypadali tehdy podobně jako naši dnešní bezdomovci. Byli špinaví, smradlaví, neměli postel ani peřinu. Nechodili na koncerty a nezabíjeli čas. Jediná volnočasová aktivita zřejmě byl fakt, že znali oheň. Dodnes nevíme, zda se dokázali mezi sebou dorozumívat nějakým primitivním jazykem či gesty. Neměli možnost vyžebrat si peníze v metru, protože žádné metro ani peníze neexistovalo. Nebyla organizace Člověk v tísni, na kterou by se mohli v případě nedostatku a stresu obrátit, protože homo habilis nevymysleli empatii. Můžeme se pouze domnívat, zda celé dny číhali v tlupě pod stromy a čekali, že ze stromu spadnou nějaké kosti, které by mohli zdarma ohryzat. Na stromy se totiž uchylovaly šelmy se svou kořistí před obtížnými mrchožrouty a našimi prapředky. Denní úkol žen a mužů byl jasně rozdělen. Ženy udržovaly oheň a muži sháněli potravu. A zřejmě zde byl zakódován prvotní genetický materiál do každé buňky mužského a ženského pohlaví pro příští generace. Muž živí, žena pečuje. Co je nám platné, že se dnes sprchujeme dvakrát denně, používáme deodoranty a orientujeme se ve světě internetu. Jsme pyšní na to, že dokážeme být samostatní, úspěšní a třeba i materiálně bohatí. Některé věci nezměníme. Ženy budou dál hledat silné muže a lásku na celý život. A muži budou očekávat od žen radostné hekání při jejich návratu domů s nějakou tou čerstvou mršinou a fakt, že na záchodě dorůstá toaletní papír, v koupelně přibývá zubní pasta a byt či dům se sám uklidí. Kdyby to milé děti fungovalo takto jednoduše, tak si ty tampony, vložky a toaleťák jednou za měsíc klidně koupíme a domů přineseme. Ale rozpadnutí tlup a schopnost žen vyjadřovat se ke všemu zřejmě zkomplikovala milostný a rodinný život asi nejvíc ze všeho. Muži jsou kritizování, lidé žijí osaměle a snaží si obhájit a uhájit svůj miniprostor a sexuální život. Ženy samoživitelky padají raději na hubu, než aby braly kdejakou mršinu. A občas máme pocit, že nám chybí návod k použití. Návod k použití života. Jediná útěcha pro mne v tuto chvíli jsou slova Alberta Einsteina: Vesmír je nekonečný, leč omezený. Bůh to vzal zřejmě tenkrát od hlavy. Po milionech letech rozvoje mozku třeba dojde i na srdce!
