Jak mi fetišisté ukradli spodní prádlo

Aneb jak mi zůstala v komodě pouze jedna podprda. Když jsem byla malá, říkala jsem zlodějům kradači. Protože kradači přeci kradou, lupiči loupí a zloději? Zloději po světě chodějí. A v pátek v noci došli až k nám!

V pátek jsme měli u nás doma velké prádlo. Dřív jsem právala v sobotu, ale změnila jsem to na den páteční.  Měla jsem volný  skoro celý den. Tedy relativně volný. Pokud považujete domácí manévry spojené s úklidem a praním a vařením za volno. Ale stejně se mi podařilo přes den na dvoře vyhřátém sluníčkem usušit dvě pračky prádla a dvě jsem stihla vyprat a  pověsit venku na noc. Na šňůrách byly rozloženy ručníky, osušky, povlečení a také spodní prádlo tří žen. Do rána zmizelo. Neznámí pobertové přelezli složitě zajištěné dvory a zahrady a zřejmě šli jako stopaři po spoďárách. Nedokážeme si pořád vysvětlit proč by tam jinak lezli a co by tam tak asi hledali?

Z páteční noci do sobotního rána začalo drobně poprchávat a když jsem vyrazila s košíkem pro prádlo na zahradu, bylo šatstvo i lůžkoviny fuč. Prostě sprostě zmizelo. Neznámí pobertové přelezli složitě zajištěné dvory a zahrady a zřejmě šli jako stopaři po spoďárách. Když jsem ráno našla prázdné šňůry, chtěla jsem  pochválit dceru. Za to, že usušené prádlo včas sebrala a uchránila ho před kapkami deště. Brzy ráno venčí psy a já jsem předpokládala, že ho uklidila. Ale ta o ničem nevěděla. Hledaly jsme prádlo po dvorku i v trávníku. Ale našly jsme pouze odhozené kolíčky na prádlo. Jsou to zvláštní pocity, které se ve vás začnou mísit, když vám někdo něco ukradne a zvlášť když se jedná o intimní prádlo. Přijde velká lítost, že vám ten neznámý, anonymní zloděj chtěl hodně ublížit. Mrzí vás, že musíte oželet padnoucí věci, i když jsou to pouhé části oblečení. Je to jednou váš majetek a taky kus soukromí. Ptaly jsme se za co? A vzpomínaly na stohy prádla, které jsme darovaly s dobrými úmysly do dětského domova. Po lístosti se dostavil vztek a zlost. 

Proklínaly jsme zloděje, které jsme automaticky pasovaly do rolí fetištů a litovaly jsme, že nemáme žádnou pohlavní chorobu, kterou by lapkové a "budoucí nositelé" prádla od nás mohli chytit. Spřádaly jsme plány a představovaly jsme si, že se kalhotkami a podprsenkami různých velikostí a tvarů do druhého dne udusí, my je najdeme a potom je zabalíme do ukradeného povlečení místo do rubáše a pohřbíme. A pozemek mrtvých označíme na znamení vyrovnání modrou osuškou, kterou nám také šlohli.

Nevěřili byste jaké pomsty se dají během pár minut vymyslet. A taky jaké rady a názory mají naši známí a přátelé.

Kamarád Petr předpokládá, že to byl nějaký ctitel. Když se nedostal k použitým spodkům, tak sebral aspoň čisté ze šňůry.

Kamarád Doe John je zase názoru, že se jednalo pravděpodobně o fetišisty s bakteriofóbií.

Kamarádka celou událost považuje za pokyn ze shora. Když mi ukradli zloději podprdy a kalhotky ze šňůry - tak je to znamení, že mám chodit naostro:-)

Můj drahý si myslí, že je fajn, že mi odcizili pouze podprsenky a prsa  mi zůstala.

A já si myslím, že když je vám něco odcizeno, tak k vám má přijít něco zcela nového. Minimálně to bude nové spodní prádlo, které si teď musím koupit.