Bitva o špajz

Asi se všichni shodneme na tom, že potraviny jsou pro naši existenci přímo nutností. I když jsem si sama na svém organismu vyzkoušela, že půst je velice zdravý a očistný proces pro naše tělo, nejsem připravená vydržet bez potravy do konce života.

Také nemůžu nakupovat příliš velké množství potravin do zásoby. V mém panelovém bytě ve kterém mě občas navštěvují i nezvaní kamarádi moli, to je totiž docela riskantní záležitost. Pokud vám tedy zrovna nevadí jíst něco, na čem si už před vámi trochu pochutnal někdo jiný a dokonce i založil základy pro své budoucí potomstvo.

Mámdlouholetou kamarádku Mirku. Mirka společně se svým manželem podniká. Nebylo to vždycky snadné, ale jsou to lidé houževnatí a odolní. Zvládli povodeň, oželeli svou první prodejnu. Za ta léta už získali spoustu zkušeností a spokojených zákazníků.

Před několika lety, možná to bude už desetiletí si pořídili manželé rozestavěný dům. Nabízel ho k prodeji manželský pár v rozvodovém řízení, kterému zkrátka společné soužití vystačilo pouze na tu stavbu hrubou.

Mirka se Zbyňkem byli přesvědčeni, i když zrovna neměli všechny finanční prostředky k okamžitému dostavění domu k dispozici, že ze stavby hrubé vytvoří během let dům, bydlení a útočiště pro sebe i své dcery. Když dům zakoupili, dali se do plánování.

Mirčiným velkým přáním bylo mít vedle kuchyně svůj vlastní špajz. Předchozí pár však se špajzem při plánování stavby nepočítal. A Zbyňkovi rodiče špajzku také nevlastnili. V bytě, ve kterém manželé dosud bydleli, samostatná místnost pro ukládání potravin také nikdy nebyla a z těchto důvodů ho Zbyněk nikdy nepostrádal.

A tak Zbyněk špajzku v první fázi plánování ostře zamítl. Mirka je žena introvertní povahy, mírná a laskavá. Nesnáší hádky. Raději se s každým dohodne po dobrém a někdy snad i na svůj úkor. Ale o špajz velice stála.

Představovala si malou místnůstku s větracím okénkem, kde bude mít uloženy zavařeniny, ledničku, poličky na zásoby potravin a především to bude mít všechno pěkně po ruce hned vedle kuchyně. A tak na své představě razantně trvala.

Zbyňkovi se to ale přestávalo všechno líbit. V zamýšleném prostoru, kde by se měl nacházet špajz již vedly schody do sklepa a tak se Mirce snažil vysvětlit, že špajz sice bude, ale na jiném místě v domě. A nejvhodnějším místem by pro něj určeným byl právě sklep.

Mirka se zabejčila a přestala mluvit. Trvala na svém. Zbyněk začal mačkal plány domu, nad kterými se doposud klidně domlouvali do veliké bílé papírové koule. Mirka dál trucovala. Zbyněk velikou papírovou kouli umačkanou do úhledného tvaru hodil na betonovou podlahu rozestavěného domu v budoucích prostorách kuchyně a začal po ní zběsile skákat.

Zbyňka znám jako usměvavého muže a společně s Mirkou tvoří neoddělitelný tandem. Tandem od té doby, kdy spolu začali chodit a Zbyněk ji začal vozit na motorce. Letos spolu oslaví pětadvacet let společného soužití. Vychovali dvě dcery a nakonec i dostavěli dům.

A v tom domě má Mirka i ten svůj těžce vybojovaný a vytrucovaný špajz těsně vedle kuchyně, ze kterého láskyplně krmí celou svou rodinu.

/uveřejněno v Jihočeských týdenících/