Soud s charitou neukončen aneb Lidovci, proč?

Nedávno se provalil trik, kterým si Cyril Svoboda zařídil pokračování svého soudu s charitou, aniž by se odvolal – když nechal stát, aby se odvolal za něj. Svoboda tehdy v reakci oznámil, že svůj souhlas s postupem státu stahuje. Tehdy jsem vyjádřil pochybnosti o tom, jaký má takové dodatečné stažení právní význam. Jak se teď ukazuje, neví to ani soud. Právní řád totiž s dodatečným stažením souhlasu zjevně nepočítá a nijak je neřeší (vizte ZDE).

Soud tedy pokračuje minimálně tím, že nadřazená instance musí rozhodnout, zda je odvolání souhlasu nesouhlasem, nebo zda je nepřípustné. Pokud by rozhodla, že odvolání souhlasu je nepřípustné a soud by pokračoval, dočkáme se nepochybně toho, že pan Svoboda bude na věřejnosti krčit rameny a lítostivě posmrkávat s tím, že on přece za to nemůže. Skutečnost je ale taková, že za to může. A připomínám: je to právník a byl v této věci poučen soudem, velice dobře věděl, co dělá. A věděl i, že to praskne před volbami a stranu to poškodí.

Svobodově logice se dá porozumět poměrně snadno. Chce ty prachy za každou cenu, závěť nezávěť, charita necharita, strana nestrana, sliby nesliby, pověst nepověst. Logika strany, která si ho zvolila ve Vsetíně za předsedu, je už pochopitelná mnohem hůř. A uvažování strany, která ho stále uchovává ve svém čele navzdory tomu, jak vynalézavě a systematicky vraždí její pověst i šance dostat se do Parlamentu, tomu už normální člověk porozumět nemůže.

Že se v médiích objevují průzkumy, podle kterých se KDU-ČSL propadne pod 5 % a nedostane se do Parlamentu, je dlouhodobý jev. Ale dnes je tu jeden zásadní rozdíl. V předchozích letech to byly jen nečetné průzkumy, zjevně objednané a cinknuté. Ty dnešní, mnohem četnější, v sobě mají silný realistický základ a cinknutí už nejspíš ani nepotřebují. Ne kvůli TOP 09 či vymírání starých věřících. Kvůli Cyrilu Svobodovi, kterého si strana z nepochopitelných důvodů hýčká.

Článek vyšel i v Aktualitách Duší a hvězd