Katolický volič: Suverenita, Zemanovci a ČSSD

Takže volební rozbory pokračují. Dnes se podíváme na strany, které rovněž tak nějak nebyly vytvořeny zrovna pro křesťany, i když jsou jistě o chloupek lepší, než KSČM.  Jejich volbu ovšem i tak žádnému křesťanovi nedoporučuji.

První z trojice je Suverenita. Šance strany dostat se do Parlamentu jsou minimální, tradice a důvěryhodnost značky se limitně blíží nule – jde o účelový slepenec různorodých stran, hnutí a bezpartijních kandidátů.

Program je silně neúplný a hodně obecný, tématům klíčovým pro křesťany se vyhýbá. Sympatický může být euroskepticismus a důraz na svobodu, soběstačnost, národní hrdost a zastavení zneužívání sociálních dávek, horší to je s určitými levicovými a feministickými idejemi.

Dominantní roli hrají silně levicově zaměřené osobnosti. Vůdkyní formace je exkandidátka na prezidenta za KSČM Jana Bobošíková (Politika 21), u níž lze mluvit o silné antipatii vůči křesťanství a především katolictví. Nikoho asi nepřekvapí, že vyjádřila ochotu vládnout s komunisty. Roli čísla 2 hraje exposlankyně za ČSSD Jana Volfová (SDŽ).

Zemanovci – strana založená expředsedou ČSSD Milošem Zemanem, tedy nová a bez tradic, zakotvená pouze svým zakladatelem. Pro voliče socialistů může představovat do jisté míry slušnější a ekonomicky příčetnější alternativu Paroubkovy ČSSD. Program je neúplný, heslovitý a specificky křesťanskými tématy se nezabývá. Sympatická může být snaha o posílení přímé demokracie a vlivu voličů na pořadí kandidátů na stranických kandidátkách. Šance strany na vstup do Parlamentu jsou malé.

Strana je nová, mimo Zemana s politicky nepříliš známými a profilovanými osobnostmi. Výjimkou je expředseda ČSSD a expremiér Miloš Zeman, kterého snad netřeba představovat – je klasický antiklerikální socialista. V politice v posledních letech nepůsobil, nicméně křesťany jistě zaujme, že vydal prohlášení, v němž zcela odmítá majetkové narovnání s církvemi (v čemž je tedy z našeho pohledu horší, než Paroubek). Na tomto postoji trvá i v čerstvém rozhovoru pro Signály. Vřele doporučuji k přečtení, myslím, že v nich najdete hodně důvodů, proč jej nevolit.

ČSSD je strana, kterou netřeba příliš představovat. Je nepřehlédnutelná a tradiční, tedy víme, co dokáže a co káže, což by měl být dostatečný důvod, abychom ji nevolili. Do Parlamentu se určitě dostane.

Podle průzkumů ji volí spousta katolíků, což vnímám jako absurdní, neboť ve vztahu ke křesťanským tématům jde o stranu vyloženě anticírkevní a antikřesťanskou. Patrně je voličům sympatické její sociální cítění, ovšem to lze v dostatečné míře nalézt i v KDU-ČSL, jejíž program je z křesťanských hledisek mnohem přijatelnější.

Aktuální program ČSSD obsahuje hodně bezobsažného a mnohosmyslného plácání, kombinovaného s evidentně nesplnitelnými sliby ekonomické povahy a obecnými ideologickými hesly. Specificky křesťanským tématům se vyhýbá, patrně neobsahuje nic zcela nepřijatelného. Ovšem zároveň všichni víme, i když to v programu napsáno není, že ČSSD prosadila a podporuje registrované partnerství a je silně potratářská. Staví se proti smlouvě s Vatikánem, jednohlasně zablokovala majetkové narovnání s církvemi. Staví se velmi nepřátelsky k domácímu vyučování, silně chladně pak i k církevnímu školství.

Ve straně existuje tzv. „křesťanská platforma“, nicméně ačkoli lze u některých jejích představitelů hledat určité sympatie k církvím či křesťanským myšlenkám, nelze očekávat, že by se v nějaké podstatné otázce nějak důrazněji postavili proti zbytku strany (to se stává pouze v případech, kdy ČSSD jejich hlasy nepotřebuje) – stranická disciplína jejich „křesťanství“ hravě přebije. Např. proti majetkovému narovnání s církvemi hlasovali všichni poslanci platformy.

Upřímně řečeno, nechápu, jak může katolík volit ČSSD. Nicméně pokud už dojde k závěru, že ji z nějakého důvodu volit musí, měl by velmi uvážlivě použít kroužkování. Nikdo, kdo by si zasloužil zakroužkovat, mne ovšem nenapadá. Nepochybně ale volič najde spoustu osob, které by chtěl vykroužkovat.

Článek vyšel i v Duších a hvězdách.