K norské tragédii – zapomeňte na vraha

Média stále ještě plní tragická událost v Norsku, kde jeden magor dospěl k názoru, že nejlépe svůj politický názor odprezentuje a podpoří, když se vydá vystřílet mládežnický tábor strany, jejíž politiku nesnáší. Různí autoři se snaží vyprodukovat z události nějaké poučení, či vytěžit nějaké body. Musím říci, že mi to přijde dost nesympatické. A taky bláznivé.

Z akcí podobných magorů se nic moc rozumného odvodit nedá, tedy s výjimkou poučení pro bezpečnostní složky, na jehož základě se přijímají opatření, které mají provedení něčeho takového ztížit a zajistit rychlejší reakci policie. Není příliš smysluplné snažit se odhalit motivy magora, neboť u něj není problém motiv, ale nepřiměřenost toho, co je schopen na základě nějakého motivu udělat. A on si nějaký motiv najde, tím si buďte jisti.

My křesťané můžeme být znechuceni z toho, že byl označován za „křesťanského fundamentalistu“, ačkoliv ve skutečnosti ani skutečným křesťanem není, je to totiž ten typ „liberálního protestanta“, který vlastně ani moc nevěří v Boha, natož pak aby se pravidelně modlil, jak lze snadno vyčíst z jeho dílek. Ale tím není nutné se zabývat – že jeho čin nemá s křesťanstvím nic společného, je koneckonců jasné každému křesťanovi a věřím, že i všem ostatním alespoň průměrně inteligentním lidem.

Hrátky zde už ale jsou. Zaznamenal jsem už snahu s odvoláním na případ lobovat za větší omezení či povolení zbraní v Norsku. První argumentují snahou znemožnit podobná neštěstí (dotyčný ovšem vraždil nelegální zbraní), druzí poukazují na to, že státem garantovaná neozbrojenost obětí umožní vrahovi nerušenou práci (to si mají jako vedoucí pořídit zbraně a vozit si je na mládežnické tábory?!). Ale tahle diskuse má alespoň nějaký smysl. Jsou zde mnohem smutnější a směšnější věci.

Norští politici mluví o nutnosti větší „výchovy k toleranci“, levice se snaží zneužít celou událost k očernění pravice, křesťanství (a v ČR ještě Klause)… Někteří (velmi nečetní) magoři na pravém kraji spektra pak oslavují svého nového „hrdinu“. Říkám vám všem: Kašlete na to! Je nedůstojné zneužívat takové tragédie k podobným politickým a ideovým hrátkám.

Dejme průchod spravedlnosti. Pomodleme se za oběti, vzdejme čest jejich památce. A pachatele ať zavřou, zahodí klíč a zapomenou na něj. To poslední ho naštve ještě víc, než to první. Žádné jeho fotky a záběry, žádné citace jeho myšlenek a programu, žádné jeho jméno na titulních stranách a ve zpravodajských relacích. Tím přijde o to, co chtěl ze všeho nejvíc. Vždyť kvůli této slávě to udělal.

A až budete probírat imigraci, toleranci a podobné věci, ani slovo o něm. Násilné činy magorů nejsou argumentem a nemohou být důvodem pro nějaké změny. Pokud tedy nechceme, aby s námi krvelační magoři v budoucnosti po libosti mávali.

Článek vyšel i v časopise Duše a hvězdy, kde o něm lze (slušně) diskutovat.