Barack Obama: Říkejte mi Ikarus

Když Obama střídal Bushe, většina Američanů byla ochotna podepsat tvrzení, že nejhorší prezident USA moderní doby odchází. Nyní, po půl roce, už postupně docházejí k poznání, že se mýlili. Nejhorší prezident v historii USA tehdy přicházel...

Obama v průběhu kampaně a následných voleb vzlétl jako bájný Ikarus na volebních slibech, které byly ovšem extrémně mlhavé. Jeho odpůrci už tehdy upozorňovali, že jsou nereálné. Nyní už voliči postupně seznávají, že v něčem jim dnešní pan prezident lhal a v něčem neříkal tak úplně pravdu. Vosk slibů taje, peří opadává a novodobý Ikarus (či alespoň jeho obraz v průzkumech veřejného mínění) střemhlav míří k zemi.

Obama má v současné době tři zásadní problémy: finanční krizi, korupci a zdravotnickou reformu. Zlomit krizi se obecně nedaří, desítky miliard se vyhazují komínem a Obamovi demokraté v zákonodárných sborech si pořizují nová letadla pro zákonodárce (což mimochodem tolik vyčítali vrcholným managerům krachujících podniků). O krizi se lze přečíst leckde jinde, takže pojďme dál.

Pan Obama sliboval novou politiku a zatočení s korupcí. Korupce ovšem pod jeho vedením vesele bují a dosahuje rozměrů, o kterých si za Bushe mohla jen zdát. Koneckonců, co se dalo čekat jiného, když Obama dosadil do předních úřadů právě ty nejprotřelejší staré šíbry. Minimálně v tomto bodě si udělal z voličů dobrý den, což si tito pomalu začínají uvědomovat, tím spíše, že opozice se jim to pochopitelně snaží maximálně připomenout (v tomto ohledu doporučuji nový bestseller od přední konzervativní blogerky, komentátorky a spisovatelky, Michelle Malkin, příznačně pojmenovaný Culture of Corruption: Obama and His Team of Tax Cheats, Crooks, and Cronies).

Ještě daleko závažnější problém s sebou přináší drahokam v koruně Obamovy kampaně, zdravotnická reforma, která se postupně může stát jeho náhrobním kamenem. Na čemž ovšem není nic překvapujícího. Je nutno si uvědomit jednu věc: mainstreemová média v USA jsou už dlouhodobě silně prodemokratická a v době voleb je zachvátila doslova obamománie. Bylo nemyslitelné, že by z jejich strany vycházel nějaký tlak na Obamu, aby vysvětlil své názory a upřesnil své sliby, a on se o to z pochopitelných důvodů nijak nesnažil, takže reforma měla v očích voličů poněkud mlhavý charakter, byl to prostě rýsující se geniální plán na záchranu amerického zdravotnictví. Jenže realizace reformy se blíží a opona mlhy se proto nutně zvedá. A mnoha obyvatel USA se začíná zmocňovat zděšení a vztek.

Když Obama sliboval pojištění pro všechny a zkvalitnění péče, pochopitelně směřoval voliče k názoru, že především ušetří racionalizací provozu a zkrácení dosavadních šílených výdělků farmaceutických firem a soukromých zdravotnických zařízení. Nyní nejenže už lze úspěšně pochybovat o tom, že zde dosáhne jakýchkoliv významných úspor, ale můžeme zde vidět i další způsoby, jak chce ušetřit. V prvé řadě Obama a jím připravované změny výslovně mluví o tom, že je třeba racionalizovat zdravotní péči. Co to ale znamená? Znamená to, že některé druhy péče se prostě z pojištění hradit nebudou, a některé se hradit budou pouze někomu. V těch rentabilních případech.

Jak se určí, co bude rentabilní? Obamova administrativa to zatím řádně nevysvětlila a nejspíše to hned tak nevysvětlí. Takže je na místě očekávat to nejhorší. Příklad: Je vám 70 let? Nejste už dost cenní pro společnost, aby Vám hradila náhradu kloubu. Budete se muset bez něj obejít - nebo si ho koupit sami. Čekáte postižené dítě - to by mělo být potraceno, to uděláme zdarma. Porodit si ho ale samozřejmě můžete taky, to je Vaše volba - na vlastní riziko a náklady. I ty po narození. Léky od bolesti - luxus, který si rozhodně z pojištění neuhradíte - ale na druhé straně, v některých státech Vám z pojištění uhradíme euthanasii, prosazenou demokratickými zákonodárci. Připadá Vám to absurdní a drsné? Víte, poradcem Obamy pro vědu je člověk, který dříve mimo jiné napsal, že čerstvě narozené dítě ještě není člověkem. S Obamou, který jako zákonodárce v Ohiu zuřivě bojoval proti zákonu, který měl na interrupčních klinikách bránit infanticidě dětí, které omylem přežily pokus o potrat, si jistě báječně notuje.

V předchozím odstavci jsem mluvil o potratech. Zde je další zakopaný pes, možná nejsmradlavější. Obama totiž spojil zdravotnickou reformu se svojí propotratovou agendou. Zde si je třeba uvědomit jednu věc. Obama je propotratový extremista. To není výpad pro life aktivisty, ale konstatování nepopiratelného faktu. Pohled na potratovou problematiku, který Obama zastává, je natolik krajní, že je beznadějně menšinový dokonce i v převážně propotratové Demokratické straně. Ve srovnání s jeho představami je současná česká zákonná úprava interupcí "vyloženě protipotratová".

Obama nevtělil své představy o potratech do zdravotní reformy výslovně, neboť moc dobře ví, že nemá v této věci ani podporu voličů vlastní strany. Koncipuje ji ale tak, aby jim otevřela cestu, v některých případech aniž by bylo nutné přijímat kvůli tomu nové zákony. Každý, kdo podpoří jeho zdravotnickou reformu, tak napomáhá vizi, že potraty by měly být financovatelné penězi daňových poplatníků a že do oné (jinak silně omezené) pojištěním hrazené zdravotní péče by měly patřit tzv. potraty částečným porodem (nelegální prakticky ve všech zemích včetně celých USA), že potraty by měly povinně provádět všechna zdravotnická zařízení určité úrovně (včetně katolických nemocnic) a že výhrada svědomí by měla být radikálně omezena či zcela zrušena.

Obama spojil propotratovou agendu se zdravotnickou reformou v naději, že ji tak snáze prosadí. Měla to být vějička pro vymírající "pro-choice republikány" a především Obama věřil, že "pro-life demokraté", stále ve straně přežívající i přes veškeré perzekuce, se v tak závažné věci neodváží být proti ani kvůli potratům. Nyní s hrůzou zjišťuje, že nejenže asi moc republikánů nepřiláká, ale dokonce že celá řada "pro-life demokratů" je natolik odhodlána hlasovat proti reformě, že je nejspíše nezlomí ani nejpřísnější stranická nařízení. Obama přitom nemůže ve věci potratů ustoupit, protože by tím rozzuřil propotratové organizace, na jejichž podpoře hodně stavěl a ještě stavět hodlá.

Demokraté sice stále tvrdí, že hlasů pro reformu je dost, otázkou pak ovšem je, proč odložili hlasování o ní a proč se začínají chovat mírně hystericky. Možná protože republikáni zvedají hlavy a na debatách s voliči demokratičtí zákonodárci zjišťují, že zastánci reformy na nich tvoří beznadějnou menšinu? Protože Sarah Palin, potenciální protikandidátka Obamy v příštích volbách, zahájila ofenzívu proti reformě a zjevně na tom sbírá body?

Myslím, že zdravotnická reforma zlomí Obamovi vaz a to ať už se podaří ji schválit, nebo ne. Dá-li Bůh, bude to ta druhá možnost. Američané by v to měli doufat.

Poznámka: Obamův portrét v perexu převzat pod licencí Creative commons Attribution-Share Alike 3.0 z Wikipedia Commons , jeho autorem je user Ari Levinson.