Neškodný úchyl

Tak jsem dneska po zhlédnutí televizního přenosu z jednání našeho parlamentu chtěl psát o nechutných výpadech pánů Paroubka a Ratha, ale nakonec jsem si řekl, že tito pánové za to nestojí a je lépe věnovat se jiným tématům. Co třeba: “Jsem úchyl“.

Ano jsem a přiznávám to. Přiznejme si ale, že každý z nás na něčem ujíždí, má tedy nějakou úchylku.

Jeden ujíždí na elektrických modelech vláčků, jiný ujíždí na tramvajích. I na mobilech a výpočetní technice se dá ujíždět.

A co ženy? Ty ujíždějí na kabelkách, na střevíčkách, na tom a na onom.

Vlastně jsou to naše neškodné úlety a pokud nás nepřivedou na finanční či morální dno, tak proti tomu nelze nic namítat. Působí nám takové malé radosti a je nutné si radosti dělat a bez ohledu na to, zda se v parlamentu hádá Petr s Vaškem, či trouba a je jich tam docela dost, s člověkem uvážlivým a rozumným.

Mějme tedy své neškodné úchylky přinášející radost a úchylky, někdy vypadající jako paranoia, nechejme těm v parlamentu.

Nevím jak vy, ale já ujíždím na psacích potřebách a může to být i obyčejná tužka, když se mi líbí, nekup to.

Hezký den s úsmevem