Zdobení“ je jedna z oblíbených kočičích činností. Ptáte se, co to je? Kočky jsou si velmi dobře vědomy toho, že jsou krásné. Ve starém Egyptě byly uctívány jako bohyně a nikdy na to nezapomněly. Po nás chtějí, abychom jim sloužili a obdivovali je, protože jim to právem náleží – jsou přece dokonalé.
Svou krásu nám opakovaně předvádějí, příp. nám dávají najevo, že máme velmi pochybný vkus, když jsme si dali na knihovnu tu vázičku, protože kočce to tam přece sluší víc (a vázičce to víc sluší na podlaze). Kočky zdobí naprosto všude a nejvíc je baví aranžovat se v prostorách, kde to nemají povoleno, jako např. na stole, uprostřed pohovky původně určené pro tři osoby, před zrcadlem na mém toaletním stolku, příp. v knihovně (kde původně byly knihy).
Kočka je osobnost, která na vás nelpí jako pes. Je svá a nedá se podplatit, ale ke svému vyvolenému člověku dokáže silně přilnout, i když na něho zbožně nekouká (výjimkou jsou okamžiky, kdy otvírám konzervu s tuňákem, abych připravila dětem večeři). Lásku a péči svého dvojnožce kočka vrací jinými projevy, než je olíznutí ruky (tedy pokud zrovna nevoní tím tuňákem). Kočka naopak chce po svém člověku, aby zbožně koukal na ni. Proto se na různých možných či nemožných místech uloží tak, aby co nejvíc vynikla její krása, načechrá si srst a kouká, co to s námi udělá.
Ke zdobení se nejlépe hodí vyvýšená, ničím necloněná a velmi frekventovaná místa, jako je třeba střed konferenčního stolku. Kočka naprosto nechápe, k čemu slouží různé ozdobné serepetičky umístěné na stole, a pokud si potřebuje udělat místo, prostě je odstrčí nebo stáhne dolů i s ubrusem, což je efektivnější. Jako by nám přitom říkala: K čemu máš na stole tu ohavnou vázičku s umělými kytkami, když se můžeš koukat na mě? K účelu zdobení velmi dobře slouží i různé skříňky, poličky, příp. opěradlo pohovky.
Ve vymýšlení míst, vhodných ke zdobení, jsou kočky velmi vynalézavé. Kočka takto dokáže znásobit kouzlo starých kachlových kamen v chalupě pronajaté k účelu dovolené, příp. rozjasnit různá zákoutí, kterých by si člověk bez přítomnosti kočky ani nevšiml. Tímto nenápadným způsobem prohlubují kočky naše estetické cítění. Velmi často se ozdobně rozloží před obraz nebo alespoň obrázkový kalendář, aby nám daly najevo, kdo je v této místnosti nejkrásnější.
Kočka si sama dokáže najít nejkrásnější rám, třeba okno, příp. balkónové dveře, aby se sama stala tím nejkrásnějším obrazem.
Ve vytváření pohledných zátiší jsou kočky naprostými mistry, ovšem pravidelně se rozhodnou produkci ukončit v okamžiku, kdy se k nim přiblížím s fotoaparátem v ruce. Kočka vstane, předvede ukázkový kočičí hřbet, seskočí na podlahu a jde hledat jiné místo ke zdobení. V době, kdy jsme ještě fotili na kinofilm a fotky nechávali vyvolávat, se mě dcera pravidelně při prohlížení nových fotek poněkud udiveně ptala: "Mami, proč jsi fotila tu komodu?" A co je zajímavého na prázdném kuchyňském parapetu?"
Občas bývá produkce ukončena i méně elegantním způsobem. Při jedné po obědové kávě jsme si s dětmi posedali kolem konferenčního stolku, kočka Blondýna se mi uvelebila na klíně, kočka Koule, přezdívaná také „Matka královna“ pro její tendence k dominanci, se rozhodla zdobit na opěradle pohovky. Někde jsem četla, že obezita začíná v okamžiku, kdy vaše tělo přetéká z gauče na obou stranách. V tom případě by kritérium obezity splňovala i Koule, protože oboustranně přetékala z plochého, asi 15 cm širokého polstrovaného opěradla. Přetékala ovšem velmi ozdobně, ocas elegantně spustila na pohovku, což zaujalo naše kotě, které se rozhodlo ocas ulovit. Koule byla tak zaskočená drzostí toho malého spratka, že překvapením nadskočila, opěrka, připevněná k pohovce suchým zipem se mírně sesunula na stranu a změnila se v nakloněnou rovinu, z které se sesula i Koule. Skončila v misce s granulemi a zbytkem tuňáka, které byly původně umístěny vedle pohovky. Obsah misek se rozlétl po pokoji, celá scéna připomínala výbuch bomby. Koule ale s klidem Angličana poodešla stranou a začala si upravovat kožich.
„Možná bychom měli Kouli říkat spíš Bomba,“ konstatoval syn.
Koule se tvářila, že ho přeslechla a že celá scéna byla důkladně promyšlená a geniálně zrežírovaná. Zatímco jsme se snažili likvidovat pozůstatky výbuchu, Koule se zvedla, důstojně odkráčela k prázdné pohovce a ozdobně se na ni natáhla. Pohovka, původně určená pro tři osoby, se nyní stala výsostným územím kočky Koule. Koule nás nevzrušeně pozorovala a byla si naprosto jistá, že její území nebude narušeno. Nemýlila se. Obsadila jsem jedno křeslo, dcera zasedla druhé a syn si podal židli od kuchyňského stolu.
Jediný, komu byla její Výsost ochotná udělit audienci, byla naše druhá kočka, zvaná Blondýna. Olízala si ji, načechrala a poradila jí, jak se ozdobně naaranžovat. Vzápětí si nás přeměřila pohledem: „Tak co, už znáte odpověď na mou otázku?
