Naše rodinná přítelkyně žije v malé vesničce ve středních Čechách. Je jí 86 let, rodinu nemá, pohybuje se s námahou a občas potřebuje pomoc někoho, kdo je na tom lépe než ona, zkrátka osobní asistenci.
A protože taková pomoc není zadarmo, dostávala od státu do loňského roku 2000 Kč měsíčně, které se po letošních úsporných opatřeních naší vlády smrskly na 800. Dostává je přímo domů a díky nim má zajištěných zhruba osm slovy osm hodin asistence za měsíc (obvyklá cena za hodinu asistence je 80 – 100 Kč). Je to tak na tři nákupy, jeden větší úklid a pár asistencí při koupání. Koncem roku dostane naše přítelkyně od ministerstva práce novou S-kartu místo staré papírové legitimace osoby tělesně postižené. A účet u České spořitelny, kam jí bude těch osm stovek posíláno. Bude to jednoduché jak facka: Každý měsíc si zjedná asistenci, vydá se s ní autobusem do okresního města, tam najde bankomat a těch osm stovek si vyzvedne. Zbyde jí z nich sice jen stovek šest, protože dřív, než za dvě hodiny všechno nestihne a zaplatit asistentovi musí, ale co se dá dělat! V zimě to bude horší. O holích se po sněhu chodí špatně, tak si místo asistence vyškemrá dovoz od souseda. Zaplatí mu čas a benzin a tak si nakonec zhruba na svých šest stovek zase přijde. To její kamarádka ve městě je na tom jinak. Je na vozíku a tak i když za bankomatem nemusí nikam dojíždět, je jí to na kočku. Nemůže totiž do bankomatu kartu vložit, protože z vozíku tam nedosáhne. Takže co udělá? Zjedná si asistenta, ten s ní k bankomatu zajde, ona mu řekne svůj PIN a bude se modlit, aby to byl člověk veskrze slušný, ten jí vyzvedne peníze, ona mu zaplatí za asistenci a lehčí o určitý obnos bude čekat další měsíc na další komplikovaný výběr. To jsou dva případy, o kterých vím. A ještě tuším: jakpak asi bude nadšený nevidomý, který pomocí S-karty najde bankomat pro nevidomé, peníze si vybere a pokud si ho nevyhlídne nějaký vykuk, dostane své peníze v pořádku. Má to jeden háček: skoro každý nevidomý vám řekne, že výběr hotovosti z bankomatu nevyužívá, protože neví, kdo ho při výběru sleduje. No, nabízí se možnost využít a zaplatit asistenci atd atd.. A co taková maminka na mateřské? Která bydlí na vesnici? Bude cestovat každý měsíc za bankomatem, vždycky zaplatí cestovné za sebe i kočárek, ale je na tom ze všech možných příjemců dávek nejlíp. A proč to ministerstvo všechno dělá? No, protože ušetří údajně spoustu peněz za poštovné, které za rozesílání složenek poště platí. To mi připadá logické. Jen nechápu jedno: proč si musí peníze vybírat prostřednictvím S – karty všichni? Proč si nemůžou lidi prostě vybrat a nechat si zasílat peníze domů dál, jen s tím, že poplatek za doručení si zaplatí sami? Vyšlo by je to určitě levněji, než platit každý měsíc asistenci. A proč ti, kteří by se zasíláním peněz na účet souhlasili, musí mít nový účet, i když už jeden mají? Prosťáčka, jako jsem já, napadne, že by tak onen již znovu nejmenovaný bankovní dům přišel o docela dost peněz. A klientů. A ten podnik, který karty tiskne, by taky přišel zkrátka! Abych ale nezapomněla: ta S – karta má taky zabránit zneužívání dávek osobami, jak bych to řekla, no, vždyť vy víte! Nebudou smět kartu rvát do výherních automatů a platit s ní ve zlatnictvích. Svatá prostoto, napadá mě namátkou pět způsobů, jak dosáhnout, aby ty dávky v automatech a hospodách stejně skončily. A to nejsem zdaleka tak invenční jako ona skupina obyvatel. No, v každém případě přeji všem adresátům dávek pevné nervy. Vždyť pan ministr Drábek nás přesvědčuje, že toto opatření je jedině pro dobro všech! Vždyť staří lidé a zdravotně postižení si zvykli na jiné pitomosti. To by bylo, aby si nezvykli i na S – karty!!! A jestli to někdo považuje jen za další šikanu ze strany státu, jeho problém.
