Návštěva hradu Seeberg 2 - interiéry

Historii hradu Seeberg jsme probrali při obhlídce exteriérů, je čas se podívat, co nám nabízí jeho interiéry. Je toho popravdě řečeno hodně a jestliže zvenčí působí hrad jakýmsi útulným dojmem, při prohlídce neméně útulného vnitřku člověka napadne, že by se tady dalo docela dobře žít!

SeebergZ. Huspek

Při zakoupení šedesátikorunové vstupenky (proti předraženým vstupům na jiné památky cena velice lidová) se nám od pana pokladníka dostane poučení, že: prohlídka je bez průvodce, u každého exponátu je jeho dvojjazyčný popis a fotografovat možno pro nekomerční využité bez omezení. Což je opět ve srovnání se zákazem focení a nekompromisním vyžadováním jeho dodržování na jiných hradech a zámcích úplná rarita!

Jestliže si někde myslí, že po vyfotografování vystavených exponátů už si člověk nekoupí propagační tiskoviny k danému objektu, hluboce se mýlí. Než jsme odešli, koupili jsme si náhrdelník s polodrahokamem (75 Kč), knížečku Dějiny hradu Ostroh (35) a skládačku Hrad Seeberg (20) – výstavní expozice. Utratili jsme tak peníze určené na případný oběd, který jsme odbyli houskou z Lidla ve Františkových Lázních, který postavili u závor proti hostinci Bílá labuť. Tam, kde odjakživa bývala autodílna…

* * * * *

* * * * *

První tři obrázky ukazují expozici dějin nábytku 19. století. Těch místností je víc a celkem uvidíme interiéry jednotlivých slohových období od měšťanského empíru přes biedermeier, druhé rokoko, novogotiku, novorenesanci a chippendail, což je velmi kvalitní nábytek v charakteristické slohové směsi francouzského rokoka, klasicismu s náznaky gotických prvků. Naleštěné skříně, stoly, židle, to všechno vkusně nasvícené budí dojem, jako by si poslední zámecký pán jen na chvíli odskočil do trafiky pro paklík tabáku!

* * * * *

Další sekci tvoří výstava karlovarského porcelánu, která představuje současnou produkci největšího a nejznámějšího výrobce porcelánu v Čechách – akciové společnosti Karlovarský porcelán THUN. Pokud nejdřív navštívíme snížené přízemí, najdeme tady v prosklených skříních celou stručnou historii výroby porcelánu v Evropě a taky porcelán za závodů třeba v Klášterci nad Ohří nebo v Nové Roli. V hradním sále je pak kolekce růžového porcelánu z jedné z nejstarších manufaktur v Čechách v Chodově u Karlových Varů, z níž možná pár kousků najdeme i doma v obýváku. Na slavnostní tabuli (obr. 5) jsou parádní kousky z vývojového studia THUN a z partnerské porcelánky Barnardotte. A znova – co chvíli se objeví služtička v nažehlené zástěře a začne se podávat menu!

Menu se docela dobře mohlo vařit dole v černé kuchyni na prostorném otevřeném ohništi s ohromným odtahem kouře. Obávám se, že odvedl všechen dým a něco se nedostalo nahoru…

V široké chodbě nahoře si ještě nezapomeňte prohlédnout galerii s názvem Johann Wolfgang von Goethe, kde na šestadvaceti obrazech najdeme nejen jeho životopise, ale také jeho lásky včetně jejich portrétů. On to musel být docela proutník a ne nadarmo si kromě jiných lázní oblíbil právě Frantovky!

Další snímek je z klenutého sklepení, kde je místo pro výstavy různých výtvarníků – i při naší návštěvě zdobilo stěny pár obrázků z předchozí výstavu tuším Michaely Vaňkové.

* * * * *

* * * * *

* * * * *

Život venkovského lidu na Chebsku v 19. století představuje etnografická expozice v prostorách velké barokní stodoly a najdeme tady modely brázděných stavení, jeho interiéry včetně vybavení (v reální velikosti), chebské kroje, lidové umění, obrázky na skle, nábytek i pár kousků zemědělského nářadí. Jeho hlavní sbírka je pod kolnou vedle sýpky.

Na závěr jsem si nechal dva obrázky ze sklepení hradu, kde je expozice věnovaná chebskému katovi Karlu Hussovi, velice inteligentnímu sběrateli, kronikáři, spisovateli a básníkovi, který ve své katovně u chebského hradu otevřel první muzeum v našem kraji. Vedle jeho životopisu si můžete prohlédnout katovnu-muzeum, mučírnu a Husa při vykonávání jeho katovského řemesla v nově zpřístupněném sklepení hradu.

K tomu malý postřeh. Když zvědavě nahlížíte dal dalších a dalších místností klenutého sklepení, nakouknete i do té poslední. Světlo je umístěné na levé straně a tam se taky člověk mimoděk podívá prvně. Na stěně tam je katovské náčiní. A jak je člověk zvyklý číst, přešvenkuje pohledem zleva do prava a pořádně sebou škubne. V životní velikosti tam stojí Mistr kat, v ruce sekeru, před ním špalek, na špalku odsouzenec. Zatím ještě s hlavou na krku, ale za chvíli... Výstavně expozice jsou velice povedené, za tenhle moment překvapení by autoři měli dostat jedničku s hvězdičkou!

A proč vůbec jsem napsal tenhle dvoudílný blog? Trochu jsem to zmínil v předchozím blogu. Nebývaly tyhle končiny zrovna chloubou okolí Františkových Lázní. Teď je to naopak - je to místo (a jistě by se jich našlo víc), kam bych bez obav pozval návštěvu. Je to taky trochu srdeční záležitost, kdo by se rád nepochlubil místy, kde prožíval své dětství a mládí...

Malá poznámka k diskusi v předchozí návštěvě hradu - varování před návštěvou místní restaurace. Tohle je věc, z níž mám obavy při každé návštěvě neprozkoumané hospody. Když tam člověk vezme tu zmiňovanou  návštěvu, místo spokojené tečky může si užíznout pěknou ostudu. Platí holt pěkné přísloví - život je jako louka plná rozkvetlých fialek. Jen se pro jednu ohneš, hned tě někdo kopne do pr...

Dobrou noc!

První díl návštěvy hradu najdete zde!