Náhoda nebo úmysl?

Jestliže se nedopatření přihodí jednou, lze to považovat za náhodu. Přihodí-li se dvakrát za sebou a v krátkém časovém rozpětí, jako náhoda už to příliš nevypadá. Nákup v e-schopech má pro nás vesničany (byť jsme po třiceti letech bydlení v krajském městě vesničané poněkud netypičtí) všechny výhody, popisované v reklamě. Využívat jsme jej začali už před lety, v posledních měsících tak nakupujeme stále častěji.

O kvalitě zboží netřeba se zmiňovat, většina internetových obchodů si ji při současné konkurenci hlídá sama (pokud si nevybereme obskurní obchod neznámého původu).

Zajímavější je způsob dodání, jenž je ve většině případů stejný:

a) osobním odběrem v kamenném obchodě ;

b) poštovní zásilkou na dobírku ;

c) pomocí balíkové služby na dobírku;

d) pomocí přepravní služby a platbou při dodání zboží.

A právě při posledním způsobu se nám (ženě, která má tyto účetní záležitosti pod palcem) přihodila ona „náhoda“ z úvodu.

Nejprve to byla lednička. Tu přivezl malý nákladáček známé přepravní služby, k nám jako poslední kus. Vyložili jsme, postavili před dveře (o nabídce za strany šoféra pomoci dopravit objemnou krabici až dovnitř ani zmínka) a došlo k podpisům faktury a placení. Odpočítány tisícovky a drobnější bankovky, desetikoruny zarovnány směrem nahoru, šoférovi zbývalo vrátit stovku. Sbalil papíry, šrajtofli zastrčil do kapsy a s pozdravem se poroučel.

„Moment,“ pravila žena, „ještě stovku zpátky!“

Transakce byla naprosto transparentní a šoférovi nezbylo než vytáhnout sto korun a položit ji k papírům, dosud rozloženým na stole verandy. S patřičnou omluvou, dokonce několikanásobnou.

Inu, stane se, řekli jsme si a považovali celou příhodu za náhodu. Pouze po dobu čtrnácti dnů, kdy se něco podobného stalo jinému šoférovi jiné přepravní firmy. Ten byl mladší )a zřejmě i dravější) než jeho předchozí kolega a „seknul“ se rovnou o 4 stovky. V svůj prospěch, pochopitelně. Také on na upozornění peníze vrátil s omluvou – to víte, člověk už se vidí doma…

A tak nás napadlo – kdyby člověk natěšený na nové zboží nevěnoval placení patřičnou pozornost, odjeli by hoši se slušným přivýdělkem. Protože si nemyslím, že tohle se jim stává pouze a jen u nás.

Ani zdaleka nechci házet všechny přepravce inkasující zároveň peníze za zboží do jedno pytle. A možná, že i v těchto dvou případech šlo o náhodu. Semínko nedůvěry, nabádající k obezřetnosti, bylo nicméně zaseto.