Jen pár slov před pátkem a sobotou

Je už pozdě přesvědčovat ty, kteří jsou pevně rozhodnuti k volbám jít, aby volili nějakou konkrétní stranu – většinou jsou už rozhodnutí. Pro ty, kteří snad váhají nad volbou – jít nebo nejít, to je to, oč tu běží – měl bych jedno doporučení – JÍT!

Paroubek v roce 2006.Z. Huspek

A před vhozením obálky do úzké dírky (...) volební urny se jen chvíli zamyslet nad tím, kdo nás bude reprezentovat v Evropě i ve světě.

Souvislost mezi hokejovou reprezentací je zde náhodná jen zdánlivě. Jestliže jsem si koncem února v blogu věnovaném hokeji stěžoval na přístup hráčů k zápasům, tentokrát jsme viděli pravý opak. Kdybych se nebál patosu toho slova, označil bych poslední zápasy české reprezentace za udatný boj, po zásluze oceněný zlatým kovem! Taková malá stužkovaná to byla a ten prezident Klaus mi tam zapadl jako kamínek do mozaiky. Sám sportovec, znalec sportu – dodal té chvíli státnického lesku.

Ten povznášející pocit mi poněkud pokazila představa přítomnosti Jiřího Paroubka v roli premiéra – a vemte jed na to, že by tam byl taky! Sice sportu příliš nerozumí (pokud vůbec čemu), ale zviditelnit se úspěchem jiných by zajisté nevynechal.
Jestlipak si ještě pamatuje vlastní slova po olympiádě, že hokej si vezme do ranku předsedy vlády? Doufejme, že tím předsedou nebude a nechá sport řídit lidi, kteří na to mají buňky! Protože pan Paroubek kromě vlastní chvály a hlásání lží o dluzích těch druhých toho příliš umět nebude!
Jsem u vytržení při přesouvání miliard z místa na místo ve snaze zakrýt skutečnost, že jeho sliby při nejlepším zůstanou nesplněny! A pokud splněny, tak zvyšování dluhu! Spoléhajíce na to, že se obyčejný člověk (s tím přišli taky socani?) nebude tak závratnou sumou zabývat, neboť problém dluhu vyřeší za něho „ti nahoře“, žongluje před kamerami čísly s množstvím nul tak suverénně, jako když náměstkoval v restauracích a jídelnách. Tam se taky přeskupovalo – výdělečným hospodám se zisk lehce očesal a prodělečným cosi připsalo, přičemž muselo zbýt na věrchušku... svoje návyky mládí si neseme chtěj nechtěj až do konce života.

Obyčejný člověk není hloupý a paměť taky slouží, takže ani manželka v roli spasitelky, kterou trápí dluhy nasekané ODS přiliš nepomůže, zvlášť když se v létě chystá se svým borcem na dovolenou do Řecka! Má tam zázemí a Jirka tam může pobýt nějaký čas na stáži – teď už ne jako soudruh, který chce pro všechny všechno, ale jako pozorovatel důsledků rozdávačné politiky, kterou chce nastolit i tady.
Jen se obávám, že se nám vrátí řeckou zkušeností nepoznamenán!

Nemám rád lidi, kteří se při televizní debatě či interwiev dívají přímo do kamery, příliš to zavání prosazováním svého ega. Nepříjemný Paroubkův pohled mě pouze utvrzuje o jeho touze po moci. Prodrat se na premiérskou židli za každou cenu a pak všem ukážu!

Ještě je čas na rozmyšlenou, jestli na sebe budeme hrdí jen jednou za čas po úspěšném sportovním turnaji anebo každý den po probuzení (alespoň v rámci české kotliny). S tím člověkem v čele sociální demokracie to nebude!