Jsem někdo, jsem Revizor, kdo je víc.díl II

Je chladné ráno. Zatímco si přemýšlím o nesmrtelnosti chrous…. Ehmm pozoruji cvrkot unavené stanice metra Palmovka.

V duchu si probírám osnovu dnešního dne. Překvapil mě dopis od revizora na základě mého článku o nevybíravých způsobech jejich jednání.

 Domluvili jsme si schůzku kdesi u domu odborů. Trochu mi v zádech trnulo, jestli tam nebude trestní komando, aby mi dřevěnou masáží narovnalo něco kostí a vše s tím související.

 Jak si tak dumám, zaujme mě u okénka dopravního podniku stoupající hlasová intenzita výměny názorů. Paní středního věku si zašla koupit kupón MHD. Vystála frontu a dozvěděla se že, bohužel došly. To tedy patřičně hlasitě okomentovala a poté, co jakýsi mladík se slečnou za okénkem se bavící k ní podotkl, že kdyby si nenechávala všechno na poslední chvíli, tak by se to té píppíp nestalo i hodně hlasitě vyjádřila, co si o společnosti myslí. Nicméně se otázala docela logicky, kde teď má sehnat onen kupón. „Na ŽELIVÁRNĚ. Možná“.

 Fronta u okénka se s rozprchnuvšími lidmi docela vydatně ztenčila. Paní odešla. I onen mladík v modré bundičce někam zmizel. Já si snad jen pomyslel, něco o podivném chování dopravního podniku k lidem. Hodil to někam za hlavu a vydal se po svých potřebnostech.

 Jak den plynul, zmocňovala se mě čím dál vetší nervozita z večerního setkání s revizorem. Copak se dozvím.Na tramvajovou zastávku u domu odborů kousek nad ´´Hlavákem´´ jsem dorazil jen s desetiminutovém zpožděním, neboť devítka se kdesi u Václaváku zasekla a já musel pěšky.

Bezva den.Naštěstí čekal.Vyšší starší pán, tak někde kolem padesáti let.Podal mi ruku a poděkoval,že jsem si na něj udělal čas.To jsem tedy nečekal.Spíše urážky, něco na ten způsob.Procházeli jsme se parkem a vysvětlovali si svoje postoje.Velmi věcně a pragmaticky mě přesvědčoval o tom, jak je jeho povolání náročné, společensky důležité, ale i nebezpečné.Nabídl mi, že si mohu za asistence zkusit i zahrát na revizora, že uvidím, jaké to doopravdy je.Souhlasil jsem.Bohužel čas značně pokročil.

Bylo půl deváté a já měl další schůzku na stanici tramvaje Na vápence.Revizor se nabídl, že mě až na Ohradu doprovodí, abychom si mohli ještě něco říci.Evidentně ani on, ani já jsme neměli šťastný den.

Devítka ,co přijela, byla v prvním voze tak narvaná, že jsem v prvním okamžiku myslel, že jsem někde v Indii.Druhý vůz naproti tomu, byl skoro prázdný a velmi brzy jsme zjistili, proč.Seděli v něm v různé vzdálenosti čtyři bezdomovci.Odér takové intensity, až se chtělo blít. Na zemi, no radši to popisovat nebudu.

 Sedli jsme si dozadu. Na mojí němou otázku mi bylo odpovězeno, že nemá u sebe doklady, tudíž se nedá nic dělat. Něco bylo špatně.

Na další zastávce přistoupila paní z rána i s dvěmi dcerami. Nahlas vyjádřila svou nelibost. Revizor za mnou mlčel. Další zastávka. A teď jsem koukal. Nastoupil onen, rádoby vtipný mladík z rána s jakýmsi notýskem v ruce a hned nakročil k té paní.

V okamžiku, kdy jí poznal, se zarazil, otočil a zůstal v přední části vozu. Bohužel žena si ho všimla a spustila. No nebudu tady vypisovat ten citový výlev.

 Jak jste již všichni pochopili, jednalo se o mladého revizora. Shrnu to. Mladý revizor ráno nelenil ,skočil do stejné tramvaje  jedoucí na Želivského, jako ta paní ,a protože neměla lístek, tak jí zkasíroval.

Ta se teď dožadovala svých občanských práv, aby zkontroloval a vyhodil ty bezdomovce.A to se stejnou aktivitou, jako jí ráno.No řekla mu ,co si o jeho statečnosti patřičně myslí.Mladík stál u tyče hlavu sklopenou,červený jako…

Přidávali se další lidé. Mladík se zoufalstvím ve tváři se rozhlédl, jestli se ho někdo nezastane. Zavadil očima, alespoň si to myslím o mého společníka a znovu sklopil hlavu. Na další stanici vystoupil.Čůrek žluté tekutiny, mezitím doputoval skoro až k mé noze.

 Otočil jsem se na svého revizora, abych se na něco zeptal. Sedadlo bylo prázdné. Crrrrrr… cvilink… zvoní na křižovatce zuřivě tramvaj, crrrr… cvilink… něco bylo špatně.

Paní i s děvčaty vystoupila Nad Ohradou, já o zastávku výše, bezdomovci nevím. Něco bylo špatně.

Na email už jsem se odpovědi nedočkal.