Zamyšlení nad výročím narození TGM
Téměř každé výročí, zejména po roce 1989, si klade jednu základní otázku. Má Masaryk co říci dnešku? Jsou to jeho filosofické teze, či rozbory sociálních otázek, byť obě mají své kořeny částečně v podmínkách starého Rakouska a mladé republiky? Nebo je to jeho buldočí odhodlanost, s níž se vrhal do politiky? Má si dnešní politická reprezentace brát příklad z Masarykova odmítání veřejného mínění, jakožto modly a lakmusového papírku každodenní politiky? Je jeho apel na vizi a politický program přenositelný i k dnešku, kdy o politice velkých stran se snaží rozhodovat výzkumy veřejného mínění? I když byl nejosamocenějším mužem v české veřejnosti, to když vedl kampaň proti rasovým předsudkům, říkával, že snášet všechna ta příkoří, kterých se mu dostávalo, že to je jako když prší - stačí roztáhnout deštník…
Není proto náhodou, že ve volbách ho vždy podporovala sociální demokracie. Byli si vzájemně blízcí schopností bořit ustálené konvence, mít neustále před sebou vizi a program a hlavně mít schopnost a vůli ten program uskutečňovat. Lavírování a oportunismus byl Masarykovi vždy cizí a právě to jej spojovalo s tehdejšími předáky české sociální demokracie. V dnešních dobách to zní možná jako fráze, ale stěží by dnes Evropa měla tak propracovaný sociální a ekonomický systém nebýt lidí, kteří dokázali své sny proměňovat ve skutečnost.
Právě současný marasmus české politiky nám připomíná, že Masaryk dalece přesáhl časové hranice svého života. I proto vnímáme Tomáše Garrique Masaryka jako člověka, který již ve své době řešil otázku krize ve společnosti, což je i dnes otázka nadmíru aktuální. Masaryk spatřoval díky svému filozofickému zaměření soudobou krizi jako „krizi moderního člověka“. Člověka, který se ocitá v prostředí, kde došlo ke ztrátě jasně globalizujících a pevných hodnot – a nejsem si jist, zda se dnes neocitáme v podobné situaci. Naše současná krize není planým pojmem, je to skutečnost, která zasáhne více či méně každého jednotlivce.
A v politice jde v důsledku vždy o jednotlivce, o život obyčejného člověka. Vždy je třeba vnímat politická rozhodnutí s ohledem na člověka jako takového. A v tom je podle mého názoru velikost Masarykova odkazu – a je to i důvod, proč si stále tohoto myslitele evropské krize s úctou připomínáme.
Petr Hulinský
Uzavření lesoparku v Troji? Zbytečná šikana
V sobotu odpoledne se v pražské Troji uskutečnil protest proti uzavření lesoparku a vyhlídkové stráně, ke kterému přistoupila pražská botanická zahrada. Akce nazvané Pochod proti plotu se zúčastnily zhruba čtyři stovky lidí. Doufám, že protest, podpořený i úspěšnou peticí (podepsalo ji přes tři tisíce lidí), přiměje ředitele Oldřicha Vacka proces uzavírání lesa pro veřejnost zastavit.
Petr Hulinský
Výcvikový prostor v Brdech: Zrušit, či nechat být?
Na první pohled je to úplně jasné. Vojenských výcvikových prostorů máme zbytečně mnoho. Zatímco v roce 1993 vycházelo na jednoho vojáka v činné službě 1,1 hektaru vojenského újezdu, letos jde už o 5,6 hektarů.
Petr Hulinský
Kdy změní velká voda naše myšlení?
Povodňová stokoruna, finanční injekce na povodňové škody z Evropské unie. To vše jsou jistě potřebná, ale nesystémová řešení. Přitom je to vlastně velmi prosté – příroda je silnější než člověk. I když je člověk její součástí, i když z přírody vyšel, v konečném součtu nad ní nikdy nezvítězí. Ač si ji zdánlivě hodně podmaní.
Petr Hulinský
Pozdní gesto E. B.
Než aby podepsal komunisty vypracovanou ústavu, 7. Června 1948 prezident Československé republiky Edvard Beneš rezignoval. Bylo to jeho poslední výrazné politické gesto. Možná nejvýraznější, kterého se po návratu z Anglie po válce dopustil. Bohužel gesto pozdní a současně už spíše jen symbolické.
Petr Hulinský
Květen 1945: hrdinství, nebo alibismus na poslední chvíli?
Češi se při debatách kolem statečnosti, či nestatečnosti během 2. světové války dostávají především v otázce domácího odboje do schizofrenní situace. Od roku 1938 si v sobě v podstatě neseme pocit selhání a neschopnosti, který byl ještě znásoben vojenskou pasivitou při podobné situaci o třicet let později v srpnu 1968. Jsou to ale pocity oprávněné a nutné?
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
O menopauze musíme mluvit, burácela herečka Halle Berry před Kapitolem
Slavná herečka Halle Berry se zapojila do americké politiky, když podpořila senátorky snažící se o...
Sluší se, aby zaměstnanec věděl, proč je propouštěn, řekl Juchelka
Poslanci se přeli o změnu zákoníku práce. Opozici se ho nepodařilo vrátit vládě k přepracování....
- Počet článků 90
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2379x
Více o autorovi na www.hulinsky.cz