Věda: Popelka, nebo Otesánek?

     Rozhodnout, jestli se česká věda utápí v bídě, nebo jestli jí scházejí spíše talenty a vůle, než finance, je nesnadné posoudit. Na 10. listopadu připadá den, který UNESCO určilo jako Světový den vědy pro mír a rozvoj. Zkusme se na poslání vědy podívat tímto pohledem a možná získáme odpověď na otázku z titulku.

     Věda posledních sta let, ať si to přiznáme, nebo ne, sloužila ve značné míře spíše snahám lidstva ničit a zabíjet. Řada dobrých vynálezů, postupů, metod, materiálů a léků nevznikla nejdřív jako přímý výsledek snahy lidstvu pomoci. To dobré, co dala leckdy věda lidem, mělo prapočátek ve snahách dobýt svět (ne teoreticky, ale fakticky silou a zbraněmi). Často vznikaly užitečné vynálezy a postupy jako produkt vojenského zkoumání. Nebo jako výsledek soutěžení dvou znepřátelených světů, třeba v boji o nebe, vesmír, Měsíc. A tak máme třeba suchý zip, či joystick k počítačovým hrám – to nám přinesl zápas velmocí o to, kdo bude dřív na Měsíci. Tehdy mělo být dobytí nejbližšího vesmírného tělesa výrazem vojenské moci nad protivníkem na druhé straně železné opony.

     Množství léků a jejich vznik byly stimulovány nejdříve snahou zabránit co největším ztrátám na životech při válečných vřavách a epidemiích, které války provázely. Konzervy jsou také produktem toho, aby měli vojáci zabíjející se navzájem, v zákopech co jíst a aby se jim strava nekazila. Noční dalekohledy sloužily nejdříve jako prostředek k odhalování nepřítele a jeho zničení. Neviditelná letadla a neviditelné obleky pro vojáky také nejsou výsledkem pohádkových kouzel.

     Ale nechme stranou militarizující stránku vědeckých impulsů. Sice se neustále hovoří o tom, že česká společnost vydává na vědecké účely podstatně méně, než vyspělé státy světa a Evropy. Ale ve srovnání s mnoha zeměmi také v Evropě a na světě na tom nejsme ještě tragicky. Možná ani ne špatně.

     Zajímavé je, že tam, kde mají výsledky, o stížnostech na peníze slýcháváme nejméně. Ukazuje se totiž, že komerční stimuly vědeckého snažení nejsou vůbec ničím negativním. Právě naopak mohou přinést množství pozitivních výsledků a vedlejší (také pozitivních) efektů. Liberecká univerzita se už dlouhou dobu věnuje systematicky nanotechnologiím. A to tak úspěšně, že jejich výsledky zaujaly firmy i vědecké instituce u nás i v jiných státech natolik, že se Liberec stal světovým centrem tohoto výzkumu. Praktické výsledky libereckých vědců a vysokoškolských profesorů možná v dohledné době zásadně změní technologické procesy a například energetickou soběstačnost řady každodenních činností.

Spojování vědy s komerční sférou je někdy prezentováno jako něco špatného. Věda nemá vydělávat, ale zkoumat. Jenže vymýšlet nepoznané kvůli penězům přece není nic špatného. Pokud vymyslí lidstvo něco lepšího…