Obrana Prahy aneb v čem se ministerstvo financí mýlí

Systematické tažení ministerstva financí proti hlavnímu městu se zaštiťuje líbivými hesly o nespravedlivém rozdělování peněz. Odvolává se na několikanásobně větší příjem peněz na jednoho obyvatele, než mají menší sídla v republice, a chce novým modelem rozpočtového určení daní Praze sebrat 2,2 miliardy korun ročně. Přitom však účelově pomíjí řadu skutečností, kterými se Praha odlišuje nejen od ostatních měst a obcí v české kotlině, ale dokonce i od jiných evropských metropolí.

Sporný je již první a základní faktor, s nímž se při rozdělování peněz počítá, tedy počet lidí, kteří v Praze žijí. Podle oficiálních údajů ČSÚ měla Praha k 31. 3. 2011 celkem 1,258 milionů trvale přihlášených obyvatel. To je počet, na který hlavní město získává peníze. Problém je v tom, že podle dostupných dat se během běžného dne v Praze zdržuje v průměru 1,67 milionů osob. To znamená, že hlavní město musí být funkční pro dalších více než čtyři sta tisíc lidí, což v podstatě odpovídá počtu obyvatel Brna.

Ministerstvo financí totiž zcela pomíjí skutečnost, že do Prahy pravidelně denně dojíždí za prací 150 000 lidí, 45 000 lidí je zde na krátkodobých pracovních pobytech, 40 000 turistů v Praze noclehuje a dalších 30 000 je jednodenních návštěvníků. Pak zde máme 20 000 žáků a studentů základních a středních škol a 75 000 studentů vysokých škol, kteří v Praze nemají trvalé bydliště. Ostatních návštěvníků, kteří do hlavního města přijíždějí z různých dalších důvodů, je 50 000. Pro všechny výše jmenované musí hlavní město plnit nejrůznější funkce, musí s nimi třeba počítat při zajištění dopravní obslužnosti.

Další významnou odlišností je demografické uspořádání města. Například počet cizinců, kteří v Praze žijí, byl k 30. 6. 2011 podle statistik 147 000, to znamená třicet pět procent z celkového počtu v České republice. To s sebou přináší samozřejmě další náklady, které jdou na vrub města.

A konečně nesmíme zapomínat na odhadované čtyři tisíce bezdomovců, kteří jsou zhruba čtyřiceti procenty z celkového počtu lidí bez přístřeší v republice. I to klade významné požadavky na městský rozpočet.

Existují ovšem i další specifika, která Prahu odlišují od jiných sídel. Praha je jedinou metropolí mezinárodního významu v České republice a má reprezentační funkci z mezinárodního hlediska.

Praha je také jedinou obcí, která je zároveň i krajem. Plní proto řadu funkcí, o nichž se v jiných částech republiky starají kraje a musí financovat projekty, na které v jiných krajích přispívá stát. Je sídlem správních center nejen samotného hlavního města, ale i přilehlého Středočeského kraje. Je největším a nejdůležitějším vstupním místem do našeho státu pro cizince a letiště v Ruzyni odbaví každoročně více než 11 milionů osob. Každým rokem poskytne ubytovací služby kolem 4, 6 milionů návštěvníků.

Hlavní město je zároveň největším regionálním trhem práce v ČR. Jedná se o 850 - 900 tisíc pracovních míst, tedy sedmnáct procent nabídky z celé republiky.

Specializovaná zdravotnická zařízení zaznamenají 340 - 350 tisíc hospitalizovaných ročně, z nichž více než 40 procent je mimopražských. V neposlední řadě je Praha centrem kultury s řadou významných památek a muzeí.

Samostatnou kapitolou je problematika dopravy, která Prahu odlišuje i od jiných evropských metropolí. Ministerstvo financí ve svém tažení za odebráním peněz Praze argumentuje, že v Evropě je běžné, že hlavní města mají 2,5 až třikrát více peněz na hlavu než ostatní sídla, zatímco Praha má 4,5 krát více. Zapomíná však dodat, že se v Evropě nenajde hlavní město, které by si samo financovalo výstavbu silnic a městských okruhů, jako je tomu v Praze. Přitom dopravní systém a pražské okruhy jsou významné pro celou republiku i pro mezinárodní automobilovou přepravu. Podobně je tomu i s metrem, jehož budování si Praha rovněž na rozdíl od jiných evropských měst financuje sama. A přitom jde o vskutku nemalé částky. Metro je přitom zcela klíčovou součástí systému pražské hromadné dopravy, kterou, jak už víme, rozhodně nevyužívají jen Pražané.

Tolik jen několik příkladů, kterými se Praha odlišuje od menších sídel. Každý soudný člověk musí uznat, že provoz takového města přece jen přijde poněkud dráž. Zvýšení množství peněz pro malé obce je určitě potřebné, ale dělat to na úkor někoho jiného je nešťastný nápad. Bohužel argumenty ministerstva financí příliš zavání laciným populismem.