Podle posledních průzkumů uveřejněných ve vědeckých časopisech (můj zdroj je konkrétně Ona dnes) je novým trendem pořídit si při mateřské milence. Herdek! Zase jsem out! Za milé slovo prý žena deprivovaná dlouhým pobytem v teplákách zjihne a padá do náručí kdekomu. Prodavači, pošťáci, staří kamarádi, zametači, popeláři, prostě všichni muži, kteří se dostanou do blízkosti zhroucené deprivantky pak mohou těžit z jejího neštěstí. Všichni kromě manželů, ti totiž nám, deprivantkám, nerozumí, nechválí nás a naopak nás neustále obtěžují svými požadavky, za které nenabízejí dostatečné pochopení a ocenění. Parchanti!
Foto: žena.centrum.cz
Vypadá to, že má celoživotní neschopnost držet krok s trendy je opět na vině fatálního zaváhání. Já nejen že žádného milence nemám, ale dokonce jsem doposud měla skandální dojem, že o něj ani nestojím. Rozhodla jsem se proto přehodnotit svůj postoj a stejně jako jsem se už několikrát pokusila vypíchnout si oko řasenkou, protože všechny ženy se řasí a která se neřasí, je stará neřasa, vyrazila jsem na lov milenců. Mám značné obtíže s technickým provedením lovu s ročním a tříletým doplňkem a dost tápu v tom, co bych s milencem a dvěma dětmi v místnosti asi tak měla dělat. Napadlo mě tudíž požádat manžela o spolupráci. Můj problém empaticky vyslechl, pochopení projevil slovy „Nezapomněla sis vzít prášek?“, což chápu jako citlivé upozornění na to, že si mám dát pozor na nechtěné početí. Bohužel můj plánovaný lov kolidoval s jeho odjezdem do zaměstnání, do kterého (i přes mé několikeré důrazné protesty) stále denně dojíždí (zde možná pramení má deprivace!). To mě ovšem nezastaví, protože jsem prostě holka k pomilování a nehodlám to nadále skrývat. V konverzaci s ženami, které díky pravidelnému studiu módních diktátů nejsou takové mimoňky jako já, bych zase byla pozadu, a zatímco ostatní trendy matky by hodnotily výhody a schopnosti svých milenců, já bych trapně přišla maximálně s tématy „Plíny a jejich obsah“, „Jak se zbavit plín či jejich obsahu“, případně „Jak se zbavit dětí zároveň s plínami a jejich obsahem“.
Byly doby, kdy jsem si mohla vybírat v davu zájemců. Dokážu vymrkat morseovkou „jsi úžasný sameček, chci být tvou obětí“, což podprahově mužům podsune pocit, že zmírají touhou. O sekundu delším pohledem, než je obvyklé, jsem přivádívala muže do absolutního transu a duchaplnou konverzací jim vyrážela dech a v restauracích peněženky k útoku, abych jim pak zdrženlivě naznačila, že s plným žaludkem se nemá plavat. Ani provozovat jakékoliv jiné sporty, jestli mi rozumíte.
Dlouho jsem to nezkoušela, ale jsou věci, které se nezapomínají. Jízda na kole a balící techniky by snad k nim měly patřit. A povinnosti jsou zkrátka povinnosti. Vytáhla jsem zaschlou řasenku, zjistila, že to s ní vážně neumím, rty natřela leskem, vysmrkala se (abych byla fešanda, s nudlí to prý není ono), znovu natřela rty leskem, oblékla si oteplováky, bundu, čepici, rukavice, šálu až po nos (minus dvanáct není úplně ideální počasí pro sexy look, prostě doba ledová je doba ledová), oblékla obě děti, nastartovala kočár a zpocená vyrazila za svým cílem. Potkala jsem pošťáka. Náš pošťák je velmi milý muž, nicméně transvestita. Přísahám, že fakt, že je muž, mi byl delší dobu neznámý. Proto i kdyby mi pochválil šálu, asi bych mu padla do náručí maximálně následkem náledí. Nechala jsem si ho jako plán B, obávám se, že by mě mohl nechtít, což by silně otřáslo mým sebevědomím.
Za celou procházku jsem potkala jednoho muže, u kterého bylo jeho mužství evidentní (nezaměňovat s viditelným). Měl malého psa a velký nos. Tvářila jsem se vilně. Psovi jsem familiérně nabídla piškot, který jsem vyrvala batoleti z ručiček. Batole řvalo, pes slintal a majitel se mračil a vůbec, ale vůbec nic mi nepochválil. Kdo mohl tušit, že si yorkšír hlídá štíhlou línii! Jelikož teploty i slunce klesaly, rozhodla jsem se pro tentokrát hon na muže odložit na neurčito.
Druhý den obě děti onemocněly. Pocítila jsem o to silnější potřebu přitulit se k někomu, kdo by se o ně aspoň na pár minut postaral, a já mohla hupsnout pod peřinu. Nevím, jestli takhle přesně fungují milenci, ale přísahám, že bych ho za to šíleně milovala! Jelikož si ještě matně pamatuju, že to není úplně přesně to, co by ode mě případný milenec očekával, nabyla jsem nezvratného dojmu, že potřebuji milence dva. Vzhledem ke značně milenecky neúrodnému výběhu jsem si proto dala inzerát. „Hledám milence k příležitostným hrátkám. Značka: Vhodný k dětem podmínkou!“. Osobně preferuji toho, co by si chvilku hrál s dětmi, zatímco já bych zažívala orgie v posteli v podobě nerušeného spánku.
Prosím všechny úchyly a zájemce visící na našem plotě, aby se svými opršelými vozy opustili naši ulici. Pány v zánovních vozech prosím, aby vyčkali na první kolo výběrového řízení a pustili do prvních řad pána v černém Maserati, který jím prošel už při pohledu z okna. Manžela tímto žádám, aby okamžitě přijel hlídat děti, abych se nemusela nadále stydět za své zpátečnické jednání.
