Rasismus a nacismus mezi námi

Závažná témata. Já je pokusím tady trochu okomentovat takřka dohromady, jelikož v jádru spolu souvisí. Aneb o nacismu, o rasismu, o Hitlerovi, o Dělnické straně a dalších na jednom místě.

Logo Dilnické strany a hákový koíž - symbol Toetí oíšeWikipedie.cz / koláž autor

Pro připomenutí. Rasismus je ideologie nesnášenlivosti lidí s jinou barvou pletí a nacismus je něco podobného, ale za to horšího, kdy jde o nesnášenlivosti lidí s „odlišností“ víry.

S nacismem jsme se setkali v velkém měřítku a masové nesnášenlivosti vůči Židů za druhé světové války, kdy je jejich odpůrce a nacistický vůdce Adolf Hitler posílal do koncentračních táborů a nejrůznějšími a nejotřesnějšími způsoby se jich zbavoval. A dnes se o něm „jen“ mluví, vzpomíná se a děti se o něm učí při dějepisu ve škole.

Rasismus tady mezi námi byl, je a bohužel tady s námi ještě nějakou dobu zůstane. Jsou mezi námi totiž lidé, kteří přes své přesvědčení, aniž by dotyčného člověka znali, nesnáší jiného občana, který je od něj samotného odlišný především barvou pletí. Je Afroameričan, nebo tmavší pleti (Rom) či například Číňan (i když takových rasistů, kteří by nesnášeli Číňany a jiné občany žluté pleti je méně).

V dnešní době se nás všech týká hlavně ten rasismus. Dokážeme si jej představit i v praxi, kdy nějaký rasista nepustí černocha nebo Roma do městské hromadné dopravy. Například.

I s nacismem se v dnešní době setkáváme. V malém měřítku, ale i přesto. Jsou totiž i mezi námi takoví lidé, které i dnes uchvátil svými hlasitými a divokými řečmi nacistický vůdce Adolf Hitler. Takovýmto lidem se říká: „neonacisté“. Nová podoba předešlého nacismu. Podle Wikipedie je neonacismus odlišný od nacismu jen časovou mezerou. Tedy neonacismus pokračuje v politické ideologii, kterou zavedl Adolf Hitler a jeho nacismus, silnější nacionalismus a otřesnější, i když ve větším měřítku odlišnější, šovinismus (tento směr se totiž týká národa, ne barvy pleti či víry).

Jak se těmto směrům bránit? Většina odpůrců těchto směrů se brání neustálými demonstracemi a snaží se k sobě připojit i další nadšence a přívržence zrušení podobných politických stran, které mají sklony k nacismu a rasismu.

Ostatní proti nim jen nadávají a vylévají si na nich zlost (verbálně) a zároveň nadávají a stěžují si na policii, která ne a ne nic s takovými skupinami udělat. Pravda, byl tu návrh o zrušení tak zvané Dělnické strany, která se svými politickými názory hodně přibližuje nacionalismu. S neúspěchem. I přes to, že existují fotografie (důkazy), o skutečnostech, že členové Dělnické strany se fotí se symboly, týkající se právě bývalého nacistického Německa. A i přes to, že na svých internetových stránkách je propagace nesnášenlivosti lidí (ať jsou jacíkoli) takřka na každém řádku. Berme kupříkladu glosa jakéhosi „Andyho“, který v Dělnických listech (novinách DS) kritizuje píseň skupiny Nightwork Globální oteplování, kde zpěváci textem („Já jsem gay, jsem gay, jsem teplej!“) podporují (cituji z novin): „Homosexualita a jiné podobné deviace jsou zhoubnou nemocí lidské menšiny a zcela jistě by neměla být propagována v médiích, rádiech a televizi, a už vůbec ne vládou jakéhokoli státu na světě.“

Nevím, co si o Dělnické straně a jejích praktikách a myšlení myslí Nejvyšší správní soud, že návrh zrušení, respektive rozpuštění, strany zamítl, ale zdá se mi, že mezi námi v justici panují různé korupční a jiné praktiky, které známe z jiných kriminálních filmů z produkcí Hollywoodu.