Televizním divákům vadí skrytá reklama. Není divu

Lidem začíná vadit skrytá reklama. Vyplynulo to z nejrůznějších stížností, které za uplynulý rok, kdy je (ne)skrytá reklama legální, diváci odeslali Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. A i bez těchto stížností by se mohlo říct, že je tato nelibost už všeobecně známá. Jenom se o ní nemluvilo.

Ilustrační fotografie pořízená z internetu.

Nedivím se jim. Taky se mi reklamy nelíbí. Myslím ty, které jaksi propagují určitý výrobek v seriálu, či filmu. Ty, které vyplňují čas mezi pořady, ignoruju.

Podle mě je tato legislativa chybná. Žili jsme před ní, určitě bychom byli schopni žít i nadále.

A co se změnilo?

V našich oblíbených seriálech se jen nevyskytují smyšlené názvy výrobků. Ano, mohou se vyskytovat nadále, ale určitá forma propagace těch skutečných je pro obě strany – propagátory i tvůrce pořadu – výhodnější.

Vždyť ty fiktivní názvy byly zajímavé – důkazem může být novácký seriál Comeback, kde se to jimi jen hemží. A na samotné herce takový počin zanechal jistý zážitek. Příkladem může být David Suchařípa, který v jednom rozhovoru podotkl, že Ordinace v růžové zahradě byla pro něj takový „matrix“.

Proč se této kreativity tvůrců zbavovat?

Že by je už přestalo bavit vymýšlet nové a nové názvy, slogany a etikety výrobků? Místo toho si domluví reklamu skutečného výrobce a na obrazovkách se objeví tak zvaný „product placement“, včetně informujícího PP na začátku pořadu. A obě strany na tom pěkně vydělají.

Dobrá. V tuto chvíli se s tím stejně nedá nic dělat. Musíme to brát jako fakt a musíme se s tím smířit.

Proč ale používají až „vykřikující“ styl reklamy? Památná scéna Ordinace v růžové zahradě 2, kde se baví Ota Jirák se Zlatou Adamovskou a mají před sebou katalog nábytku Jamall a prohlašují, že je to „krásnej nábytek“, je až přehnaná a sami tvůrci to uznávají. Taková forma reklamy přece patří do normálního reklamního bloku, při kterém si máme oddechnout, od toho tady taky je, ne? Nepatří do ledajakého seriálu, bez ohledu na jeho kvalitu!

Do takovýchto pořadů se přece hodí „nevykřikující“ reklamy: kdy propagující se výrobek slouží pouze jako rekvizita. A herec nepapouškuje nějakou hlášku, že je to „krásnej nábytek“ či že „Jamall znamená kvalitu“.

Vždyť herci nehrají v reklamě, ale v seriálu!