Snad každý ho znáte. Je to ten, který se jednak chová tak
trochu „jinak“, než jiní jeho kolegové, tak trochu ostatní štve právě tím, že
buď jak se chová, nebo jak s ostatními jedná. Ale jeho plusem je fakt, že
dokáže každého vyléčit. Ať to stojí co to stojí!
Že nevíte, o koho jde? No tak! Pro ty méně všímavé je jeho jméno uvedeno v titulku a pro ty, kteří opravdu neví, o koho jde… Nikdo takový určitě není. :-)
Jeho jméno zná takřka každý, kdo jednak sleduje každé pondělí večer televizi Nova (všimněte si, že jsem nepoužil známé označení: „komerční stanice“), a koho se jeho chování zdá poněkud netaktní a místy opravdu přehnané.
Jmenuje se Gregory House (hraje ho britský herec Hugh Laure, a jehož v českém znění dabuje výborný Martin Stránský) a šéfuje svým podřízeným ve fiktivní fakultní nemocnici Princeton-Plainsboro v New Jersey.
Do kolonky „charakteristika“ by se klidně dalo uvést: sarkastický, cynický, ale za to velmi všímavý, chytrý a dokáže vyléčit (i když po čase) každého pacienta, který bude do nemocnice přivezen s neidentifikovanou chorobou.
Když někomu řeknete pojem: „Doktor House“ a dotyčný naprosto ví, o koho jde, je jisté, že odpoví: „Jo, jo, jo. Toho znám! To je ten blázen!“. Bohužel…
Ale House má i své lepší stránky. Jeho právě plusem v jeho vlastnostech osoby je fakt, že jednak dokáže kohokoliv vyléčit, ale zároveň dokáže vzít to, že začne pochybovat o svých názorech, dokud si je nezažije na vlastní kůži.
Právě kromě nepříliš příznivých vlastnostech jako je sarkasmus nebo cynismus má House i ty vlastnosti, že je (v mezích) lidský, chápavý a je něco jako psycholog.
Svými neustálými hláškami typu: Hippokratovou přísahu znám, ale nezaujala mě; slyšel jsem její srdce, tlouklo Greg House, Greg House, Greg House; naši lásku nezničíte!; když nechám koberec, budu ji moc mít nebo když nechám ji, budu mít koberec? – ti, co neviděli včerejší reprízovaný díl, bohužel (asi) nevědí, o co jde…, okouzluje, pobavuje a překvapuje všechny své fanoušky po celém světě. (Uvedl jsem pouze hlášky, který si v tuto chvíli pamatuji…).
A teď otázka: Kdyby byl ve zdravotnictví taky takový „House“, bylo by to dobře, nebo špatně? Myslím si, že napůl jo i ne. S takovým doktorem „Housem“ by bylo se těžké například domluvit a vyjít s ním vstříc, ale za to by nás a jiné zaručeně vyléčil, i když po několika testech, kdyby nám (bohužel) zničil všechny další orgány, ale také by nám vysvětlil, co vlastně je nemocnému a všichni bychom to určitě pochopili…
Takže nezbývá, než si opravdu odpovědět sami, bylo by skvělé, kdyby byl mezi námi takový doktor jako House? Bylo by dobré, kdyby byl opravdu House takovým „ideálem“ doktorů?
Co myslíte?
