Každý zaměstnanec má svá práva a povinnosti. Jaké povinnosti mají volení zástupci, kteří jsou našimi zaměstnanci? Za co berou peníze z veřejného rozpočtu?
Nový státní rozpočet na rok 2015 mne nutí se zamyslet nad tím, jaké mají povinnosti volení zástupci lidu. Vlastně žádné. Nemají žádný plán činnosti, žádný cíl, který by měli splnit. Jen si hrají se slovy a čísly. Neustále spolu bojují. Ovšem jen na oko. Političtí protivníci jsou spolu schopni velmi dobře hovořit zejména, pokud nejsou v dosahu kamery a mikrofony. Těmi protivníky jsme nakonec my, občané.
Schodek dalších sto miliard. Ministři se plácají po ramenou, jak jsou dobří. Přitom se jim nepodařilo za celý rok najít černé díry v rozpočtu. Možná podařilo, ale rozhodně je nezalepili, neodřízli hladovějící defraudanty, neschopné úředníky. Nezamezili zbytečnému a nebezpečnému plýtvání. Prostě se z nějakého důvodu bojí těch, co státu škodí.
Čeho se v žádném případě nebojí jsou ti, kteří jim do kasičky neustále přispívají ze svých daní a svými nákupy. Nebojí se svých chlebodárců, užívají si své imunity a dalších výhod. Jsou zdegenerovanou elitou národa, který tak bezostyšně vysávají. A vůbec si neuvědomují, že jednou ten národ už nebude mít sílu podporovat neufinancovatelný systém. Stejně, jako i jiní zloději se chlácholí představou, že se jim na to nepřijde a že se jim nic nestane.
Do té doby nás budou neustále zadlužovat, rozhazovat cizí peníze, ničit poctivé podnikatele, podporovat nezaměstnanost a snižovat životní úroveň občanů, kteří pak mají dost starostí sami se sebou a nespojí se proti vlastizrádcům, co za svoji neschopnost ještě berou nemalé peníze.
Petr Hroch Binder
