Poněkud jízlivá, středověkem a skutečnými událostmi inspirovaná pohádka pro nezbedné děti. Pokud jste již v postýlkách, není nic lepšího na dobrou noc a barevné sny.
Milé děti, za devaterými horami a devaterými řekami leželo jedno království. Ale Král kraloval špatně, o zemi se nestaral, hlavně půtky a rozbroje mezi dvořany podporoval. A tak se v zemi různí lapkové a loupežníci rozmohli a lid dělný sužovali. Dokonce se povídalo, že někteří dvořané od lapků a loupežníků penízky dostávají. Ale to víte, na tržištích se toho povídá, kdo by tomu věřil, že?
Jeden velmi bohatý pán, Baron, vyhlásil, že půjde, lapky a loupežníky pochytá, přes koleno je ohne a naplácá jim, aby už nezlobili. Ale potřebuje, aby lidé šli a pomohli mu, sám že na to nestačí.
A tak se mnoho lidu sešlo a začali se do boje s lapky a loupežníky šikovat. Mezi nimi vynikal jeden, Rytíř se zeleným štítem, muž z rodu starobylého, který si rytířských ctností velmi hleděl. Baron si skupinu Rádců vyvolil a Rytíř se zeleným štítem byl mezi nimi.
Rytíř se zeleným štítem hned svoji družinu shromáždil a začali pilně cvičit, meče ostřit, halapartny brousit a na boj s lapky a loupežníky se chystat. Pro mnohé se stal Rytíř se zeleným štítem symbolem boje proti lapkům a loupežníkům, samozřejmě až po Baronovi. Rytíř se zeleným štítem dal největší finanční dar ze všech na fond Hnutí. Mnozí by ho rádi viděli jako předsedu Baronova Hnutí ve Městě.
Král vyhlásil velké manévry a nazval je Senátní volby. Rytíř se zeleným štítem na manévry vyrazil, aby se jeho družina v boji pocvičila a zkušenosti získala. Někteří členové družiny si na manévry vzali i několik dní dovolené, aby mohli lidi oslovovat. Letáky roznášeli po nocích a v dešti. Práce a času to hodně stálo a zážitek to byl velký.
Ne všichni se na boj s lapky a loupežníky chystali. Některé přilákaly Baronovy velké a slavné poklady. Z ničeho nic se tu objevila jakási Vománková. Mladá paní, že jí mnohý mohl za dceru považovat, ale hadí jazyk měla velice hbitý a způsoby, škoda mluvit. Žádný finanční dar na fond Hnutí nedala. Prý z Půlnoční strany přišla, kde ji prý vyhnali kvůli jejímu hadímu jazyku a pletichám a piklím jakýmsi, ale to víte, na tržištích se toho napovídá. Hned umluvila Barona a několik jeho Rádců, aby jí dali úřad místodržícího ve Městě. Hned, jak úřad dostala, vyhlásila soutěž v držení tašek a lízání pat o nejlepšího podržtašku a patolízala. A kdo se nechtěl soutěže účastnit, toho vyháněla.
Protože jejím cílem bylo stát se předsedkyní zeměkoule a Hnutí jí k tomu mělo pomoci. Boj s lapky a loupežníky byl někde úplně jinde. Že nevěříte? Kdyby boj s lapky a loupežníky myslela vážně, chovala by se jistě zcela jinak.
Nejprve musela shodit zásluhy za Senátní volby, když ona sama žádné zásluhy neměla. Sepsala jakýsi pamflet, že všechno bylo špatně. Pak tvrdila, ho všichni jednohlasně schválili, i když to nebyla pravda, někteří byli proti. Podvod. A Rádcové nedělali nic, jako by jim to nevadilo, jen hráli hru na „mrtvé brouky“.
Pak si zasedla na paní Doktorku. Zaklela ji hroznou kletbou „rozjebávačka“. Že milé děti nevíte, co to je „rozjebávačka“? Já to také nevím, takové slovo slušný člověk nepoužívá a Vy to hned zapomeňte. Ale Vománková je už taková. Co ji Matka Příroda nedala na učenosti, to jí dala na hadím jazyku. Pan profesor Guth Jarkovský by jí za to vyplísnil.
Pak si zasedla na pana Inženýra. Ten shromáždil svoji družinu a chystal se na boj s lapky a loupežníky, ale ještě nebyli členy Hnutí. Dávno již předali příslušné pergameny a glejty, ale Vománková to pořád nějak protahovala a vymlouvala se. Pak pan Inženýr zjistil, že za jeho zády Vománková vytvořila jinou skupinu, z lidí přišlých z jiných stran, které nikdo neznal, kteří byli rychle a tajně přijati, a jeho družina je mimo hru.
To tedy rozhodně nebylo „fair play“. Milé děti, „fair play“ je hra populární v Británii, ale v tomto království ji někteří nemají rádi, ani nevím proč. Někteří raději hrají hru „malá domů“ nebo dokonce „velká domů“. A Rádcové nedělali nic, jako by jim to nevadilo, jen hráli hru na „mrtvé brouky“.
Před Vománkovou byl ale největší problém, totiž Rytíř se zeleným štítem. Jako Rádce zastával vyšší úřad a jeho rytířské způsoby byly zásadně neslučitelné s pletichami a piklemi Vománkové. Musela se ho nějak zbavit.
Proto Vománková povolala vítěze soutěže v lízání pat, jakéhosi krčmáře. Říkalo se o něm, že kdysi byl v tajné službě u Temného pána jako sněžný muž, ale to víte, na tržištích se toho napovídá. Jak by mohl být někdo z tajné služby Temného pána členem Hnutí, když všichni uchazeči museli Rádcům ukázat lustrační glejt? Nebo že by někdo nemusel? To by bylo vážné.
Vybrali si jednoho z členů družiny Rytíře se zeleným štítem, o němž bylo známo, že si rád hraje. Pak proti němu krčmář vypustil pomluvu. Jak se to Rytíř se zeleným štítem dozvěděl, hned kázal oba přivést, aby si mohli tváří v tvář pohlédnou do očí, jak káže rytířský mrav a pravidla „fair play“. Krčmář pohled do očí nevydržel, rozplakal se jako malé dítě a sliboval, že už nikdy nic takového neudělá. Toto Vománková prohrála. Tak změnila taktiku.
Společně s krčmářem začala klást stébla přes cestu Rytíře se zeleným štítem, za jeho zády. A Rádcové nedělali nic, jako by jim to nevadilo, jen hráli hru na „mrtvé brouky“. Tak Rytíř se zeleným štítem rozzlobil a napsal Baronovi otevřený dopis, že se vzdává všech úřadů, protože vstoupil do Hnutí, aby bojoval s lapky a s loupežníky a ne, aby pořád čelil útokům Vománkové a krčmáře. A založil vlastní Iniciativu slušných občanů.
Vománková, místo aby byla ticho, ještě napsala Rytíři se zeleným štítem dopis, z něhož vyplývá, že měl Rytíř pravdu. Prostě, znáte to přísloví o potrefeném velkém bílém ptáku?
To byl další krok Vománkové na její cestě stát se předsedkyní zeměkoule. Protože první krokem bylo stát se předsedou Hnutí ve Městě. A pokud někteří chtěli za předsedu volit Rytíře se zeleným štítem, byly cíle Vománkové ohroženy.
Teď ještě zbývalo zbavit se družiny Rytíře se zeleným štítem. Byli to totiž mužové srdnatí, na boj s lapky a loupežníky připravení, s rovnou a pevnou páteří, kteří si rozhodně nehodlali křivit charakter nějakým držením tašek či lízáním pat. Někteří z nich byli i učení, tak že na ně Vománková neměla. Vománková se jich bála, na jejich území nevstupovala, jen jednou tam šla v doprovodu jednoho z Rádců, když si jako předsedu zvolili Rytíře se zeleným štítem. Mnozí ji vlastně ani nikdy neviděli.
Všichni byli odchodem Rytíře se zeleným štítem velice překvapeni, nikdo to nečekal. Jeho družina se sešla a ze svého středu si vyvolila nového Předsedu. Domluvili se, že uspořádají k ročnímu výročí činnosti Hnutí v Městě velké hody, protože tato družina byla první a největší, která se na boj s lapky a loupežníky začala připravovat. Hned pozvali Barona a Rádce. Pak se domluvili, že jejich zástupci obejdou všechny další družina ve městě, aby se s nimi seznámili a pozvali je na hody.
Jak se to Vománková dozvěděla, začala kout pikle. Blížily se totiž volby předsedy Města a nových Rádců Hnutí. Jednomu řekla to, jinému zas ono. Pokud chtěl Vománková uspět pomocí pletich a piklů, nemohla připustit, aby si členové hnutí ve Městě jen tak povídali mezi sebou, bez její kontroly. To by ty pletichy a pikle rychle vypluly na povrch.
Za zády Barona umluvila několik Rádců a tajně nechala vyloučit část členů družiny Rytíře se zeleným štítem. Nikdo nic nevěděl, nikomu nic neřekli, ani nepozvali ty, které vylučovali. Důvody byly vymyšlené. Prostě lumpárna. Horší než za časů Temného pána.
Předseda se to dozvěděl náhodou od Komorníků. Zavolal Barona a ptal se, co se děje. Baron nic o vylučování nevěděl a pozval Předsedu na jednání Rádců další týden. Na webu Hnutí se místo jména Předsedy u družiny objevilo jméno Vománkové, bez jakéhokoliv vysvětlení. Předseda se obrátil na Rozhodčí a smírčí komisi se stížností. Předseda svolal družinu a přijali usnesení, kde žádali Barona a Rádce o vysvětlení celé záležitosti a vyslovili Vománkové nedůvěru.
Za několik dnů došly pergameny o vyloučení s podpisem Barona, ale žádný důvod tam uveden nebyl. Jako by důvody byly tajné. Rozhodčí a smírčí komise dostala od Rádců pergamen, že nesmí pracovat a tedy nesmí řešit stížnost. Aby vše zůstalo pod pokličkou. To bylo zřejmé porušení Stanov i Etického kodexu Hnutí.
Předseda přišel na jednání Rádců, kde byl i Baron. Byla tam i Vománková a mluvila hlavně ona. Žádný skutečný důvod k vyloučení uveden nebyl a několikrát položená otázka Předsedy, proč nebyli přizváni k jednání o svém vyloučení, zůstala bez odpovědi. Zato bylo zcela otevřeně řečeno, že Vománková šmejdila a gůglovala, šla za Rádci a celá věc se děje z jejího popudu. Ona sama se k tomu hlásila. To byla její pomsta za to, že podporovali Rytíře se zeleným štítem.
Byly uvedeny jen zástupné důvody, irelevantní důvody, nepravdy či překroucené skutečnosti. Blepty, blepty, blepty. Jeden prý prodal pozemky radnici. Ten ale nikdy s pozemky neobchodoval a má IT firmu. Chyba či podvod? Druhý byl před 10 lety ředitelem zelinářské zahrady a může prý za stavbu skleníku pro kedlubny a květáky. Ten sice ředitelem zahrady byl, ale žádný skleník nestavěl. Skleník stavěl jeho předchůdce, nic neukradl a ani to nikdo nikdy netvrdil. Jen měl administrativní problém, nějaké pergameny nebyly ve správnou dobu ve správných šuplatech. Tak musel odejít. Náš člověk s tím nemá nic společného. Skleník stojí, je krásný a slavný, pěstují se v něm nejen kedlubny a květáky, ale i saláty a petržel. Chyba či podvod? Třetí byl před lety v řídím orgánu nějaké firmy. To ale byl i každý druhý z Rádců, o Baronovi nemluvě. Čtvrtý byl před 10 lety na nějaké straně. Ale na nějaké straně byl z Rádců skoro každý, někdo na Západní, někdo na Východní, i Vománková na Půlnoční, ještě loni. To není nic špatného a pokud ano, museli by Rádcové vyloučit sami sebe i Vománkovou. Museli by vyloučit řadu dalších členů. Blepty, blepty, blepty.
Vrcholem bylo, když Vománková za hlavní důvod k vyloučení opakovaně uvedla, že družina nejsou týmoví hráči! To není důvod k vylučování, to není žádné porušení Stanov či zájmů Hnutí, to je jen něčí soukromý dojem!!! Navíc to není pravda, když Rytíř se zeleným štítem dokázal vytvořit první, největší a nejlépe fungující tým v celém Městě dávno před tím, než se Vománková vůbec objevila. Je to evidentní podvod, když Vománková družinu vůbec nezná. Ona sama není týmovým hráčem, když dobře fungující týmy rozeštvává a likviduje, ve svém vlastním zájmu. Ona sama by měla být vyloučena pro poškozování zájmů Hnutí. Kde je demokracie a spravedlnost? Je to prostě podvod!
Vománková tím chtěla říci, že je pro ni nežádoucí každý, kdo není podržtaška a patolízal, kdo není ochoten si křivit charakter v jejím vlastním zájmu. A Rádcové nedělali nic, mlčeli, jako by jim to nevadilo, jen hráli hru na „mrtvé brouky“. Krátce hovořil jen jeden. Baron seděl a nic neříkal. Jako by taková nehoráznost byla v Hnutí normální! Pokud je možné vyloučit někoho jen proto, že se někomu jako je Vománková nelíbí, čeho se můžeme dočkat v budoucnu? Připomíná to praktiky Temného pána před 60 lety. Jen ty popravy chybí, zatím.
Nakonec byla Rádci slíbena komise, bez Vománkové, která to celé měla prošetřit. Ale od té doby nikdo o žádné komisi nic neslyšel. Zato byla vytvořena nějaká jiná skupina, opět za zády družiny, z lidí přišlých z jiných stran, pod patronátem Vománkové. Práce a zásluhy z celého roku příprav na chytání lapků a loupežníků, ze Senátních voleb atd. byly zapomenuty, jako by nebyly. Podvod, podvod, podvod. To, co Baron před rokem sliboval, je pryč.
Prostě, cestě Vománkové na předsedu zeměkoule nic nestojí v cestě. Nebo stojí?
Předseda Hnutí ve Městě je vlastně kandidát Hnutí na Purkmistra. Dnes je Purkmistrem Docent medicíny, býval to Lékař, Architekt a Fyzik z Akademie věd. Dokážete si na tom místě představit Vománkovou? To by byla legrace k popukání!
Někdo si všimnul, že Vománková přivádí do Hnutí další a další lidi z Půlnoční strany. Proč? Má se snad Hnutí slučovat s Půlnoční stranou? Baronovy poklady lákají!
Další slyšel, že problémy jsou v Hnutí i jinde mimo Město. Mnohým se prý nelíbí Stanovy. Dávají velkou moc Rádcům, kteří nic nedělají, jen hrají hru na „mrtvé brouky“. Dávají malou moc Rytířům, kteří se na boj s lapky a loupežníky připravují.
Jiný si vzpomněl, že před 15 lety tu už byla jedna strana, která také slibovala boj proti lapkům a loupežníkům. Přišlo do ní více lidí než nyní, mnozí lidé učení, vzdělaní a jinak úspěšní, více než nyní. Pak se ale objevili příbuzní Vománkové, nakazili stranu syndromem Vománkové a ta strana na něj umřela. Čeká snad takový konec Hnutí než dojde k volbám?
Strana jako podnikatelský záměr tu už byla a její konec může každý sledovat v přímém přenosu. Bude osud Hnutí podobný? Syndrom Vománkové je nebezpečná a smrtelná choroba.
A tak všem rozumným lidem bylo jasné, že o žádné chytání lapků a loupežníků nejde, tudy cesta nevede, jde jen o to, vetřít se na dvůr pana Krále a usednout na teplé a polstrované židličky. Ty jsou prý velmi pohodlné.
A tak lidi šli, založili si novou Jižní stranu, bez Vománkové, bez Rádců, a udělali v tom království pořádek.
Protože, kdyby to neudělali, mohlo by někoho napadnou povolat Temného pána zpět a ten by už s lapky a loupežníky zatočil, to on umí. Ale jeho cena vysoká, velmi vysoká. Dědeček s babičkou by mohli vyprávět.
A Vy, milé děti, si pamatujte, že se máte ve škole dobře učit, aby jste něco pořádného uměly a nemusely se v životě živit politikou. A když už do politiky půjdete, aby jste něco napravily, tak si pamatujte, že demokracii nelze vybudovat nedemokratickými metodami.
Dobrou noc!
Pokud Vám to něco připomíná, je to podobnost čistě náhodná. A náhody neexistují :)
vymyslel a sepsal: Milan Press
