Vyzývám všechny voliče k maximální obezřetnosti. Může se to stát kdekoliv a komukoliv, zejména v poslední době. Pokud si nedáte pozor, můžete přijít i k úrazu.
Přes týden jsem byl nucen proležet se zánětem ledvin na lůžku a předvolební šílení jsem si tedy užil jen tak, zprostředkovaně. Z televize, z internetu. Užíval jsem si nejrůznější předvolební hesla, nové tváře, staré tváře s novými hesly. Užíval jsem si různé počiny, pomluvy, ničení, otevírání. Ale všechno se tak nějak odehrávalo daleko ode mne.
Nezúčastnil jsem se žádného předvolebního setkání, nedal si šálek kávy, ani nic grilovaného, natož politika. Nezískal jsem propisku, květinu, buřta, koblihu, zmrzlinu ani igelitku. Prostě nic hmatatelného a to jen proto, že pravidelně zobu antibiotika a nemohu mezi lidi. A politici na mě kašlou a vůbec je nenapadne, že by za mnou zašli a prohodili se mnou pár slov.
Ráno jsem se vydal na kontrolu k doktorovi. Procházím kolem poštovních schránek a zjišťuji, že ta moje není prázdná. Pokusím se ji tedy otevřít, ale zámek drhne. Musím tedy použít silnější chvat, zámek povolí a najednou rána. Napěchovaná schránka mne udeří do obličeje. Poněkud nešťastně, protože v zámku je stále klíč s celým svazkem kamarádů. Aby toho nebylo málo, zasype mne lavina nejrůznějších letáků, osobních dopisů, kalendáříků, pozvánek a volebních lístků. Mému zranění se klidně usmívají politici napříč spektrem a ujišťují mě, že bude lépe.
Kromě urologie musím navštívit i oční. Snad to nebude vážné, mohlo to dopadnout hůře, pokud bych měl schránku o něco níž.
Petr Hroch Binder
