Tak jo, chcete návrh řešení?

Cesta z morální, ekonomické a politické krize existuje. Je poměrně jednoduchá, ale mnohým se nebude líbit. To je vlastně dobře.

V první řadě je třeba naplnit státní kasu. To se dá docílit zabavením majetku a peněz všem současným a minulým vrcholným politikům, vysokým státním úředníkům, majitelům firem, které pravidelně získávaly státní zakázky, členům managementu státních a polostátních společností, kmotrům, lobbyistům, poradcům a dalším příživníkům na tomto rozpadajícím se systému. Všem, kteří se zasloužili o mnohamiliardový dluh na veřejných financích.

V druhé řadě je třeba zajistit správnou (rozuměj spravedlivou) legislativu. K čemu jsou nám zákony o tisíci stranách, když se v nich dá plout lépe, než v oceánu. Potřebujeme jednoduché, přesné a spravedlivé zákony. Nemohou být vágní, jako doposud a nahrávat určitým skupinám, které se starají pouze o svoje blaho.

Kontrolní orgány musí dostat příslušné pravomoce, aby mohly skutečně vykonávat své poslání. Pokud někdo pochybil, nesmí se to již propříště opakovat. To je opět úkol pro zákonodárce, aby přizpůsobovali zákony reálnému životu tak, aby zákony chránily poctivé občany a ne zájmy různých tajných spolků.

Rovněž je třeba nastavit fungování státu tak, aby občanům pomáhal a ne byl na obtíž. Podle některých odhadů je možné postrádat i polovinu státních úředníků. K tomu je třeba vztáhnout i náklady na jednotlivé úřady a instituce. Jak je možné, že jsou i v době škrtů vypláceny velkorysé odměny některým úředníkům? Kde se ty peníze berou, když na konečném účtu jsou jen červená čísla?

Policie a státní zastupitelství, společně se soudy tu jsou proto, aby občané nemuseli vykonávat právo vlastními silami. Mohlo by se snadno stát, že objektivita davu bude snížena. Proto je třeba, aby těmto orgánům nikdo nenařizoval, koho mají stíhat a za co. Ten, kdo krade, je zloděj a má být s ním takto i zacházeno. Kdo podvádí, je podvodník. Kdo zabíjí, je vrah. Není možné tato označení zaměňovat například za podnikatel.

Pokud někdo podvádí při podnikaní, neplatí za zaměstnance či zaměstnancům, podvádí stát, či se schovává v daňových rájích, nesmí na území republiky podnikat a každý takový pokus má být chápán jako maření soudního rozhodnutí.

Pokud zákon poruší policista, státní úředník či politik, měl by dostat trest vyšší, než běžný občan. Tím vyšší, čím výše je postaven, protože společenská nebezpečnost je vyšší.

Obecně je třeba nastavit takové podmínky, aby slušný občan mohl pracovat a mít se dobře a aby ten, co nechce dodržovat zákony, nemohl společnosti škodit.

Úkolem státu je vytvářet důstojné podmínky pro společenské soužití. Má chránit slušné občany a nepodporovat patologické jevy ve společnosti. Stát má být v první řadě hospodářem, který investuje do budoucnosti. Rozhodně účelem státu není rozházet a prožrat všechny peníze a ještě zadlužit generace potomků.

Otázkou zůstává, kdo se toho ujme, zda poteče krev a kolik jí bude. Jedno je jisté, dlouho to trvat nemůže.

Petr Hroch Binder