Pravda, polopravda, nepravda či lež?

Lžete často? Lžete rádi? Býváte obelháváni či snese pravdu? Pravda vítězí, má to i prezident na své vlajce.

O pravdě už bylo napsáno tolik, že už to snad ani nemůže být pravda. A přesto nebo možná právě proto se nedokážeme na pravdě dohodnout. Stále někdo prohlašuje za pravdu něco, co pravdou není jen proto, že mu to přináší nějaké výhody. A okolí jeho pravdu přijme, částečně proto, že to přináší jakési výhody i pro ně, částečně proto, že je to okolí jedno. Někteří se dokonce takového nepravdy chytnou a začnou ji rozvíjet podle svého. Podle toho, co jim nejlépe vyhovuje. Nepravda se začíná měnit v nebezpečnou lež.

Přitom pravda je jen jedna. Jen jediná informace je dokonale pravdivá. Vše ostatní je nějakým způsobem pokřivení té pravdy. Většinou se pokřivení stává pouhým nedostatkem informací. Někdy proto, že je pravda prostě nepříjemná. A nepříjemná pravda bývá ve chvílích, kdy jsme něco zanedbali, opomněli. Kdy jsme se pokusili na něčem nebo někom vyzrát, něco obejít. A přitom si vůbec neuvědomujeme, že pravda nás dříve či později doběhne. Celou tu dobu musíme žít s nepříjemným pocitem viny a obavy, že pravda vyjde najevo. A tak, přestože si myslíme, že svojí nepravdou či dokonce lží jsme vyhráli, pouze prohráváme.

Pravda může být pouze jedna. Vše ostatní je pouze náš výklad, jak si přejeme pravdu vidět a interpretovat. Potom ovšem nemáme právo ostatní přesvědčovat o pravdě, kterou jsme nezažili a kterou si upravujeme podle svého mínění.

Vedle pravdy, která je velmi komplikovaně definovatelná pro toho, kdo nemá čisté svědomí, existují principy, na které bychom neměli zapomínat. Jsou to principy, které mají obecnou platnost a při jejich dodržování se nám i pravda hledá snadněji. A snadněji se nám i předává dál. Princip spravedlnosti, čistoty myšlení i konání. A další principy, které nám umožňují předcházet chování, za které se pak stydíme. Chování, díky kterému musíme říkat nepravdu či dokonce lež. Je složité balancovat na hraně nože. Možná je to zábava, adrenalin, ale je to nebezpečné pro člověka samotného i jeho okolí. Jednou se stane, že neodhadne své schopnosti a následky si pak může nést celý život, byť nedlouhý.

Pravda je jako medicína, možná hořká, ale léčivá. Naštěstí nehrozí předávkování pravdou. A pokud přeci jen někdy budeme stát před otázkou zda někomu říci pravdu nebo něco jiného, upamatujme si, jak by bylo nám na jejich místě. To samozřejmě platí obecně. To je totiž další prospěšný princip, který nám pomůže ve chvílích zmatku.

Petr Hroch Binder