Pane Špačku, je načase přepsat Etiketu

Nová doba, staré pořádky musí stranou. To je vývoj a Guth-Jarkovský by se v hrobě obracel, pokud by mu to společenský katechismus nezakazoval.

Některé společenské události vyžadovaly, aby se člověk choval poněkud jinak, než je zvyklý. Bylo zapotřebí, aby se navlékl do nepohodlného oblečení, umyl se a vyčistil zoubky. Pak se na těch akcích musel chovat slušně, používat příbor, nesrkat, nešťourat se v nose a dalších tělních otvorech. Etiketa mu přikazovala způsoby zdravení, podávání rukou, držení sklenic, polohu nohou a loktů. Také upravovala způsoby konzumace nejrůznějších fujtajblů. Dokonce si dovolila omezovat návštěvníka v době exhibování na té které akci. Prostě chudák pozvaný pořád něco musel a něco jiného nesměl. Pak přišel úplně unavený, zpocený a vystresovaný domů, shodil drahé oblečení a šel si do lednice pro pivko a gothaj z papíru.

Naštěstí je nová doba. Moderní. Je možné si dojít na Hrad pro vyznamenání od prezidenta v oblečení z petlahví. Jen díky tomu, že je řádový den koncem října, nedorazili někteří v kraťasech. Kravata? Zbytečný přežitek, o motýlku nemluvě. Ten je vyhrazen pouze klaunům, aristokratům a číšníkům v lepších (nemoderních) restauracích. Také způsob předávání vyznamenání a medailí zaznamenal modernizaci. Z důstojného aktu se stalo objímání dvou tělnatých chlapců, olíbávání na pusinku a olizování rukou. No nic. Je načase přepsat Etiketu, pane Špačku. Půjde na odbyt jistě stejně, jako Hruškova moderní kuchařka.

Petr Hroch Binder