Je čas vyrazit

Už dlouho se nic nestalo. Nic zásadního. Křivka úpadku společnosti se začíná podobat vertikále. Média hrají hru s politiky a snaží se být seriózní. Šestá knížka je dopsána a tak je čas vyrazit.

Rozhořčení, kterým jsem se naplnil v posledních letech se změnilo ve smutek. Byl jsem rozhořčen z neschopnosti zákonodárců tvořit a přijímat rozumné, spravedlivé a jednoduché zákony. Byl jsem rozhořčen ze zadlužení naší země, z děravého rozpočtu, z nespravedlivé sociální sítě, z rozhazování na všech úrovních státní správy, z dotací a grantů. Byl jsem rozhořčen z toho, že to nikomu dostatečně nevadí. Dostatečně k tomu, aby vzal vidle a šel všechny žáby na prameni vyhnat. Doslova. Byl jsem rozhořčen z toho, že protistrana má k dispozici jakékoliv praktiky, ale našinec je hned osočován z populismu, z nedemokratických praktik. Byl jsem rozhořčen z toho, že nějaká protistrana vůbec existuje. Že tu je poměrně velká skupina lidí, kterým je zcela lhostejný osud České republiky. Mnozí z nich mají dokonce tolik drzosti a ukazují se na obrazovkách a vládnou nám.

Mé rozhořčení se změnilo ve smutek, když jsem zjistil, že jsem jediný. Jediný, kdo má pocit, že tahle společnost se řítí do záhuby. Ostatní mi řekli, že se s tím nedá nic dělat. A překvapivě, měli pravdu. Jeden kámen nedokáže vodu zastavit. A ta voda je pěkně kalná a zapáchá. Přesto z ní mnozí pijí a nevadí jim, že se ušpiní a že možná budou mít zažívací potíže. Vždyť ty výhody za to stojí. Lepší dotace v hrsti, než vyrovnaný rozpočet pro všechny. Výsledkem jsou děravé zákony šité na míru zájmovým skupinám podle zadání lobbyistů, nekompetentní a zmatení zastupitelé a ožebračovaný občan, který nemá zastání. Kam až to může dospět? K národu zadlužených, skloněných a mlčících? Bude snad Česká republika vymazána z mapy a z nás se stanou národnostní menšiny u sousedů?

Kolik je v naší zemi lidí, kteří neprofitují ze současného nespravedlivého stavu? Je to alespoň většina? Už o tom celkem pochybuji. Podnikatelé, kteří neplatí daně, přestože vydělávají. Zdraví lidé, kteří by mohli pracovat, ale raději pobírají dávky. Úředníci ve státní správě s nadstandardními výhodami. Příjemci nestydatých dotací, grantů a státních zakázek. Kolik slušných lidí nám tu vlastně zbývá?

Žádám tedy všechny zbývající, kteří chtějí změnu ke spravedlivější společnosti, aby dali k dispozici své schopnosti. Právníci a další odborníci nechť zrevidují jednotlivé zákony tak, aby bylo možné s konkrétními novelizacemi oslovit poslance. Potom se prokáže, kteří poslanci jsou schopni dodržet svůj poslanecký slib a kteří jsou nebezpečnými škůdci. Využijme svých pravomocí k nastavení vhodnějších podmínek k životu pro slušné občany tak, abychom se nemuseli stydět před svými dětmi, až se nás zeptají, proč jsme nic nedělali, když to ještě šlo.

Petr Hroch Binder, poutník Hroch, slušný občan