Nosí klobouk, pojídá špagety, kolem něj se motají gorily a je ověšený zlatem. Takový člověk cedí své příkazy přes drahý doutník a má prsty tak dlouhé, že by mu záviděl i Střihoruký Edvard. K penězům dospěl netradiční formou, rád obchoduje a užívá si života.
To je kmotr z klasického filmu. Jak se pozná mafián současný, žijící v Čechách? Má speciální registrační značku. Nejlépe všechna čísla stejná. Snad proto, aby se dala dobře zapamatovat. Z toho vyplývá, že kmotr má špatnou paměť. Co na tom, že obvykle má takovou značku na velmi neobvyklém modelu vozu, který by našel i ve tmě. Kmotrův vůz totiž musí být celý bílý. I proto bylo nutné přebarvit vozy Záchranné služby na žluto, aby se to nepletlo.
Současný mafián má dlouhé prsty, aby se mu na ně vešlo co nejvíce zlatých prstenů. Původně mohl být pianistou, ale nemá hudební sluch. Těmi dlouhými prsty ovládá politiky a ti mu jdou na ruku. Mafián pak může dále bohatnout, zcela nemravným způsobem, který je krytý zákony a zády státních zástupců, policie a soudců. Ti všichni jsou velmi potřební a pobírají sociální dávky, vyplácené kmotrem. Na rozdíl od těch státních, jsou vypláceny bezchybně a včas.
Kmotr se dobře vyzná v obchodu a ví, co lidé potřebují. Zná návyky závislých na drogách, hazardu a ženách. Proto obchoduje s bílým práškem i masem. Dokáže provozovat kasino i restauraci. Je to mateřský typ, umí se postarat o každého. Zejména o toho, kdo mu stojí v cestě. Kmotr je opuštěný, protože každý se ho bojí. A ten, kdo se ho nebojí, je studený. Kmotr je citlivý a rád podporuje charitu. Někdy se mu to ovšem vymkne z ruky a některé státní úředníky odmítne podpořit. Potom je označen za podvodníka a zloděje a musí se vystěhovat za teplem, aby unikl chládku.
Petr Hroch Binder, poutník Hroch
