Jak jsme dostali dunajský dar

Dostali jsme dar, po kterém partnerka již dlouho toužila. Již týden prožívám noční můru i ve dne. Kdy to skončí?

Jistě, jedná se o Danajský dar, ale kamarád tomu říká dunajský a tak to používám také, snad z nostalgie po odtržení bratrů Slováků. Ale k věci. Dědeček se plácl přes platební kartu a objednal nám myčku nádobí. Stroj, který jsem doteď viděl pouze v televizi a vůbec mi nechyběl. Poznali jsme jeho koupi podle toho, že mi začaly chodit podivné maily z internetového obchodu. Nejprve jsem si myslel, že se jedná o běžné spamy, ale byly neuvěřitelně adresné. Dědeček se nakonec přiznal, že nám chtěl udělat radost. Když mi přišel i třicátý email, ve kterém mi sdělili, že se objednávka konečně zdařila (předchozí byly na střídačku potvrzující a zneplatňující), byl tam i termín, kdy nám myčku přivezou.

V pátek, mezi třináctou a patnáctou hodinou. V objednávce bylo i komfortní dodání až do bytu. Volali mi ve čtvrtek, aby se ujistili, ve kterém patře bydlíme a zda máme výtah. Po mé odpovědi, že v podkroví bez výtahu, jsem zaslechl zoufalé zavytí a dotaz, zda pracovníkovi trochu pomohu. Zavyl jsem pro změnu já, ale přisvědčil jsem. Pán dorazil přesně ve dvě a měřil tak metr padesát a vážil asi třetinu toho co já. Zavyl jsem podruhé. Pracovník hbitě naložil myčku v obrovské bedně na rudl a vmanévroval do vchodových dveří. Tam rudl odhodil. Pak se obrátil na mne, abych to uchopil a šel. Po třech schodech jsem navrhl, abychom se vyměnili, že nést myčku u kolen je pro mne dost vysilující. Zbytek schodů jsem měl na sobě celou váhu myčky i pracovníka.

Přede dveřmi do bytu mi vrazil do ruky propisku a nechal podepsat několik papírů (doufám, že mezi nimi nebyla nějaká směnka, měl jsem z výkonu rozostřený zrak) a zase zmizel. Vtáhli jsme myčku dovnitř a já doufal, že v bedně není něco jiného. Pak jsme si vzali metr a šli zjistit, jestli se nový pomocník vejde do stávající linky. Téměř se to povedlo, co je to pět centimetrů. Zavyl jsem potřetí. Partnerka využila mého zhroucení a vymyslela šílený plán, jak jednoduše předělat kuchyň tak, aby se tam vešla myčka a ještě bylo více pracovní plochy a světla. Přinesla kufr s nářadím, ani nevím, kde ho našla, manuální práci se snažím vyhýbat a donutila mne sundat první poličku. Pak už to šlo ráz na ráz a za několik hodin byla původní linka rozebrána. Zjistili jsme, že lednička se vejde na druhou stranu a tak jsme ji přesunuli. Bylo to přesně. Bohužel nejdou otevírat dvířka. Zavyl jsem počtvrté. Nezbylo, abych rozřezal jednu skříňku a zkrátil ji na několika místech.

Dnes jsme byli pro novou pracovní desku. Ta stará je krátká. Krátké bylo i naše auto, proto jsem položil sedadlo spolujezdce, kam si vlezla partnerka a pak jsem ji přikryl tou deskou. Bylo to poprvé, co mi nemluvila do řízení. Také nakoupení armatury bylo poněkud komplikované. Kdo by si pomyslel, že existují různé průměry. My, odkojení Merkurem, kde všechno sedí na všechno, jsme byli v koncích. Za chvíli jdu vypnout vodu, abych mohl nainstalovat rozbočku se zpětným ventilem. Pokud to nepůjde, zavyji popáté a naposledy. Myčku umístím do obýváku, aby měl Matýsek bunkr. Jen je otázka, co budeme dělat se zdemolovanou kuchyní.

Petr Hroch Binder, poutník Hroch