Dnešní technická doba si žádá, abych byl připojen. Pomocí internetu jsem si objednal internetové připojení. Ozvali se mi hned a já byl rád, že to jde tak hladce. Radost mne opustila po několika dnech.
Jediná část kontraktu, která šla hladce, bylo poslání samoinstalačního balíčku, ve kterém jsem našel modem a spoustu různobarevných drátů. Po týdnu, kdy mi přišlo několik sms a emailů, ve kterých mi operátor neustále opakoval, že dorazí technik na zapojení služby a to i v noci, kdy jsem to nečekal, skutečně pán dorazil. Vytrhnul dveře od skřínky se svorkovnicemi, vypadlo na něho několik drátků, pak jsme se šli podívat do klubu, kam jsem potřeboval dráty dotáhnout. Začal počítat metry. Dospěl k závěru, že sem musí poslat pracovní četu a se slovy, že se mi někdo ozve, zmizel.
Ozvali se mi druhý den. Prý mají nejbližší termín za týden. Zaúpěl jsem, ale nebyla jiná šance. Potřeboval jsem internet co nejdříve. V pondělí měli dorazit mezi 12:30 a 14:30. Opět mi dorazilo mnoho potvrzujících sms a emailů. Byl jsem rád, že na mne nezapomněli. O půl třetí odpoledne mi zavolal pan technik, že nestíhá a že přijede trochu později. Nu což budu v klubu čekat. Za hodinu mi volá znovu, že mu zkolabovalo auto a že nedorazí vůbec. Odmítl mou nabídku, že pro něho dojedu svým vozem, oznámil mi, že je jediný pro celou Prahu východ a že se mi večer ozve.
Neozval se. Druhý den mi zavolal, že se mu vyprázdnilo odpoledne a že tedy dorazí. Byl jsem radostí bez sebe. Odpoledne mi volá, že nedorazí, protože kolega, který tu byl před několika dny, nezprovoznil linku. Půl hodiny mi vysvětloval, kde je problém. Nezajímalo mne to. Chtěl jsem vědět, kdy dorazí. Na to mi nedokázal odpovědět. Jen se divil, že se rozčiluji. Ještě mne nezažil rozčíleného. Zavolal jsem na linku, kterou mi nabízeli v každé sms a emailu, chtěl jsem si ztěžovat. Slečna mi oznámila, že to řeší a že mi zavolají zpátky co a jak. Nezavolali. Zavolal můj známý technik. Že prý přijede zítra v devět hodin.
Ve středu ráno jsem nemohl dospat. V deset hodin jsem to už nevydržel a zavolal mu. Oznámil mi, že stojí před domem v autě a dělají papíry. Šel jsem jim naproti. Bylo vyhráno. Jsou tu. Celá četa, skládající se ze dvou bratrů, kdy jednomu se nechtělo pracovat a druhý byl ještě rozespalý. Vrhli se na skříňku, šli najisto. Pomocí sponkovačky připevňovali kabel na zeď. Dostali se až ke klubu, kde mi probourali zeď a prostrčili drát. Po dvou hodinách bylo hotovo. Jen ten signál nějak nefungoval. Naštěstí tu byl kamarád Martin a nedovolil mi podepsat papír, který mi strčili. Zjistili, že kolega poslal signál někam jinam. Odjeli, aby se za dvacet minut vrátili a přecvakali kabel jinam. Podepsal jsem jim papír a šel s Martinem předělat instalaci.
Schválně, víte, pro koho pracují?
Petr Hroch Binder, poutník Hroch
