Jak jsem dával lekci asertivity

Kdo mě dobře zná, ví že jsem poměrně klidný a vyrovnaný, pokud zrovna něco neorganizuji a neklape něco dle mých představ. To zase nebývá tak často, takže 99,9% svého života jsem navenek klidný a vyrovnaný. Občas mě ale dokáže vytočit lidská blbost, která se mě přímo či nepřímo dotýká.

Zrovínka včera si to sypu z psychologického testu, kde mě obrýlená paní doktorka se silným tikem v oku podrobovala křížovému výslechu. V hlavě se mi honí myšlenky na položené otázky a mé odpovědi. Jedna z nich byla: "Zastřelil byste vězně na útěku?" Možné odpovědi: a) bez rozkazu, b) na přímý rozkaz velitele c) nezastřelil.

Z přemítání nad uprchlým zlosynem mě vytrhl obchod s galanterií, kde jsem nutně potřeboval zakoupit suchý zip. Vstoupím do prodejny. Právě probíhá proces prodeje slušivého kloboučku dámě důchodového věku. Se zákaznicí je přítomný i její manžel, který rezignovaně na všechno odpovídá: "To víš, že ti to sluší, Máňo." U třetího kloboučku začínám mít strach, abych tady kvůli suchému zipu nemusel nocovat. Deset minut jsem to vydržel, pak jsem prodavačce řekl, že bych potřeboval koupit jenom 4m suchého zipu. Rozebíhalo se totiž druhé kolo zkoušení kloboučků a nebyla jistota, že bude poslední. Hodná paní prodavačka odměřila metrem 4m jedné části zipu. K mému velkému překvapení, začala protikus lepit k již odměřené části. Zeptal jsem se jí, jestli by nebylo jednoduší i druhou část změřit stejně podle metru. Odpověděla mi, že takhle to bude přesnější a rychlejší. Nebylo. Po pěti minutách byla beznadějně zamotaná v klubu suchého zipu. To už jsem nevydržel, vytrhl jsem jí dílo z rukou, rozerval sucháč od sebe a změřil si to sám. Překvapená paní prodavačka raději neprotestovala. 

Už teď se těším, až půjdu nakupovat něco složitějšího. Třeba kladivo. 

Proč se u psychotestu nezeptali, jestli bych uškrtil prodavačku v galanterii?

Autor: hroší poutník, Petr Berka, http://www.mracti.cz