Už mi na parkovišti nabízeli různé věci. Kradené parfémy, vrtačku, nože, pojištění. Dneska mne oslovila paní s kasičkou. Prý mohu přispět na dětskou onkologii. Mé svědomí zajásalo a rozum se začal ptát.
První oslovení nastalo hned při příjezdu. Na parkovišti před Makrem bylo plno, spousta lidí, přesto ten páreček přišel přímo k nám. Dáma a mladík s ošatkou plnou dárků, letáčků a kasičkou. Asertivní otázka: Přispěli byste na dětskou onkologii? Odpověděl jsem kladně a šel pro vozík. Po skončení nákupu na nás dvojice čekala u auta. Paní pokračovala v před hodinou započatém rozhovoru. Nakládám věci do auta a hraji s ní tu hru na vyptávání. Komu tedy moje peníze mohou pomoci? Prý dětem v dětských domovech. Jak to souvisí s onkologií? Také mají doktora Klauna. Aha. A jak to tedy probíhá? No dáte nám padesát korun a my vám dáme letáček a magnetku. Výborně. Magnetka se hodí, ještě mám kousek místa na lednici volný. A kolik z těch mých peněz dorazí k potřebným? Prý každý měsíc posílají čtyřista tisíc. Dobrá odpověď na mou otázku a proto ji opakuji ještě jednou. Už mám nákup naložený, už můžeme jet. Z té mé padesátikoruny dostanou děti deset korun.
Cože? Opakuje mi: DESET KORUN. Hájí se tím, že jiné nadace odvádějí ještě méně. Odkazuji je na své stránky, aby věděli, jak se dělá charita a na oplátku dostávám jejich webovky. Doma se na ně hned kouknu, abych věděl, jak to dělají. A co vlastně dělají. Nestačím se divit. Můžeme jim poslat peníze jakoukoliv formou, dokonce napsat poslední vůli v jejich prospěch. Umístit kasičky ve svém okolí a vybírat za ně. Udělat všechno pro to, aby tato organizace získala osmdesát procent z vybrané částky? V jaké to žijeme době? V jaké společnosti? Na co si to hrajeme? Udělat byznys z dobročinnosti? HANBA! Jo a ty jejich webovky jsou www.c4c.cz
Hezký den všem, kteří opravdu pomáhají, srdcem
Petr Hroch Binder, poutník Hroch a zakladatel projektu Putování Hrocha
