Budou naše děti opět potřebovat lustrační osvědčení?

Kus papíru, předmět vášní, doklad o jisté morální způsobilosti. Cár papíru, který může dostat téměř každý a není dokladem vůbec ničeho. Největší hajzlové se s ním rádi ohánějí a dokazují tak svou čistotu a nezaprodanost. Ti, kteří ho nemají, buď tahají za nitky za scénou a nebo význam lustračního osvědčení prostě bagatelizují.

Mám ho taky, přestože stačilo jen pár měsíců a nemusel jsem o něj žádat. Prostě jsem se narodil předčasně. Ale za ty dvě stovky, vyplnění žádosti a návštěvu ministerstva to stálo. Papírů není nikdy dost. A co ten papír vlastně říká? Nic.

Přesto možná nastane doba, kdy i naše děti budou potřebovat podobné osvědčení. Osvědčení o osobní bezúhonnosti. Doklad, že nespolupracovali s žádným kmotrem, nezapletli se do žádné nesmyslné a předražené státní zakázky. Papír osvědčující, že nezneužívali svobodně benevolentní systém po roce 1989.

A teď ruku na srdce. Kdo z nás by ho asi dostal, pokud by se mělo měřit spravedlivě (což umí jenom Bůh) a do všech důsledků. Ale naštěstí žádná lidská společnost není spravedlivá a tak bude jistě takových držitelů dost na to, aby se mohli ujmout vysokých státních funkcí a moudře rozhodovat o dalším směřování reformované České republiky.

Petr Hroch Binder, poutník Hroch