A máme problém

Problém, slovo které nás provází celým životem, pocházející z řečtiny. Není dne, abychom nepotkali nějaký ten problém. I bezproblémoví jedinci mívají problémy. Mrazí nás pokaždé, když staneme před problémem. Proč? Protože ho budeme muset řešit.

Zadal jsem výraz „problém“ do vyhledávače a zjistil, že problematikou problému se zabývá přes dvě miliardy odkazů. Šumava má své problémy, stejně jako armáda. Najdeme problémy s erekcí, ejakulací, Evropou, odpady, vodou, školstvím. Prostě problémy, kam se podíváme. Znám několik lidí, kteří problémy neřeší, ale odsouvají je. Přehlíží a zametají pod koberec. Potom se z malých a snadno vyřešitelných problémků stanou obrovské problémy, jejichž řešení je náročné a vyžaduje spoustu času a energie.

Problémy jsou od toho, aby se vyřešily. Na jednom školení nám vysvětlili, že problém je lépe označovat „výzva“. Potom se z nepříjemné povinnosti stane soutěžní disciplína, do které se pustíme s větší vervou. V jednom filmu jsem se zase dozvěděl, že existují pouze dva typy problémů. Problém, který vyřešíme a proto nemusíme být smutní a pak jsou problémy, které nevyřešíme a tak vlastně také není důvod ke smutku. Otázkou zůstává, zda si na to vzpomenu pokaždé, když se přede mnou nějaký problém, vlastně výzva, objeví.

Pokud se ohlédnu, musím konstatovat, že většina problémů, které jsem kdy řešil, nemusela vůbec nastat. Tato problémy vytvořila tvrdohlavost, lenost, lehkovážnost, důvěřivost, hloupost, chamtivost, neústupnost. A to na jedné či obou stranách. Jinými slovy za spoustu problémů si můžeme sami, respektive lidé, se kterými komunikujeme. Potom zažíváme bezesné noci, bolení hlavy a žaludku, nenávist, hněv, slzy. A to je přeci škoda. Hrajme fér a vyžadujme totéž od ostatních. Potom rapidně ubude problémů a zůstanou pouze výzvy.

Petr Hroch Binder, poutník Hroch