Přehnaná opatrnost, slabost a lokajství - od občana k politikovi

Mohou nesebevědomí občané volit sebevědomé politiky? Asi ne, protože jinak bychom nebyli tam, kde jsme. A to - víte kde... Před pár dny jsem udělala zásadní chybu, poslouchala jsem jednání parlamentu, protože jsem chtěla vědět, jak dopadne debata o případu ukradených dětí Michalákových. Přehnaně opatrný premiér instruuje opatrné poslance a ti splní jeho přání nedráždit. Takže nepřijali usnesení, které by dalo šanci zachránit dvě děti. Ovšem co jsou dvě děti proti státní mašinérii? Co je zkažený život jedné rodiny proti pohodlí nemnoha politiků? Nic, vůbec nic.

Nějak nám ta politika přizdisráčství, kdy se krčíme někde v rožku a hlavně děláme vše proto, abychom nedráždili, přerůstá přes hlavu. Protože jak jinak nazvat přístup českého státu k případu ukradených dvou občanů ČR? Několik let jen sledujeme, jak si s námi Norové vytírají zadek. A místo toho, abychom práskli do stolu a ukázali, že máme svou hrdost, ještě více se přikrčujeme a žmoulajíc rádiovku v ruce poníženě klepeme na dveře norských úřadů. Hlavně je nenaštvat! Přesně tak se zachovala většina našich poslanců. Místo toho, aby ukázala norské straně, že naši občané mají zastání svého státu, ukázali jsme jim, že je fakt nebudeme rozrušovat. Přece si nenaštveme tak štědré dárce našich neziskovek. Co na tom, že prostřednictvím norských fondů si tady akorát parchantíme náš systém. Ukazujeme jen poníženost, slabost a ubohost. Copak si takový stát zaslouží respekt? Každý nás bude akorát využívat. Politika přizdisráčství vede akorát k porobě. Vůbec to není tak, že když nebudeme dráždit a raději v zájmu klidu budeme ustupovat, zachováme si svobodný prostor. Kdepak - každý se na nás vrhne jako na snadnou kořist. Já takové připosrané politiky nechci!

To přizdisráčství, kdy jsme připraveni obětovat cokoliv a kohokoliv, prorůstá naší společností jako mor. To jsou třeba sankce proti Rusku. Hlavně nenaštvat naše spojence - co na tom, že tisíce lidí budou poškozeni. Přece nebudeme hájit vlastní zájmy! Nebo přijímání uprchlíků, pro které hlasujeme v evropském parlamentu - co na tom, že tahle falešná solidarita ohrozí naše občany. Hlavně že dokážeme našim chlebodárcům v Bruselu, že umíme držet krok. Nebo ta ochota chápat islám a nedráždit ty chudáčky mírumilovné muslimy. Co na tom, že naše vstřícnost je akorát motivuje k ještě větším atakům na základy naši civilizace. Hlavně nedráždit, nedělat si problémy, neupozorňovat na sebe. 

Jenže ty politiky někdo zvolil. Jsou obrazem naší společnosti. Radši volíme ty opatrné a slabé, protože ti nás budou ukolébávat. Že je vše v pohodě, že nemusíme nic měnit, že se nemusíme o nic starat. Přestaňme být přizdisráči. Přiznejme si, že jsme ve velkém srabu, nebojme se to pojmenovat. A uvidíte tu změnu! Sebevědomý a hrdý člověk se o sebe nemusí bát. Protože když problémy nemáte strach pojmenovat, prostě je vyřešíte. A tak je to i s naší republikou. Nemusíme se bát vystoupit z EU, protože když ten problém pojmenujeme, vyřešíme ho. Kde je vůle, je i řešení. Nebojme se postavit za své občany, buďme k Norsku tvrdí a neústupní. Jinak se nás nebudou bát a naše děti nám ukradnou a ani se u toho nezačervenají. Každý se k vám bude chovat tak, jak mu to dovolíte. A když budeme všem a všemu ustupovat, protože se bojíme prásknout do stolu, každý si na nás dovolí.

Prostě - nebuďme ze všeho připosraní. Můžeme začít tím, že nebudeme volit ty, kteří dnes tak fatálně selhávají - už nikdy! Ukažme na ně prstem a volejme je k zodpovědnosti. Nenechme se ukolébávat řečičkama o únavě, o nějaké pitomé strategii, kterou nikdo nechápe. Všechno jsou to jen zástěrky konkrétní lidské připosranosti - postavit se mašinérii, systému, vedení své strany. A takoví připosraní politici si nezaslouží naši podporu a ohledy. 

Odkazy:

Hlasování o usnesení, které by pomohlo vrátit české děti zpátky domů - ti, kteří hlasovali proti nebo se zdrželi, znemožnili jeho přijetí - prakticky celá ČSSD (vyjma pěti čestných poslanců), ANO (vyjma devíti čestných poslanců) a KSČM (vyjma čtyřech čestných poslanců): hlasování zde

Toto hlasování je pouze o hlasování pro první část usnesení, další části usnesení dopadly pakticky stejně a najdete je pod čísly 68 - 71. Sněmovna akorát schválila usnesení, kde žádá vládu o informování.

Informace o hlasování v europarlamentu: Jak opravdu hlasovali naši europoslanci při rezoluci EP ohledně uprchlíků a kvót.