V novinách mě dnes zaujala fotografie - "...pohladil jsem Obamu po hlavě..." Nějaký mladík se v davu přiblížil k americkému prezidentovi a podařilo se mu ho pohladit. No a co! Bože, ti lidi se chovají jak zfanatizovaná masa, která se po dotyku "božského" zázračně uzdraví... Proboha, je mi z toho docela špatně.
Kde se to v těch lidech bere? Jakási slepá odevzdanost, patolízalská servilnost, bezbřehá zaslepenost a oddanost, deklarovaná podpora jdoucí až na hranici snobismu. Vždyť je tak hezké k někomu patřit a pyšnit se spřízněností k lidem, ke kterým jen vzhlížím... Ale kdo z těch lidí, kteří by za Baracka málem položili život, je schopno vysvětlit a popsat konkrétní kroky, které nový prezident hodlá učinit k "záchraně světa"? Kdo je vám schopen říct více, než že Barack je sympaťák a černoch a symbol a změna a naděje? Myslím, že se to těm lidem takto líbí - fáborky, balónky, teatrální nic neříkající projevy, aranžované situace zapadající do konceptu nového přístupu, líbivá slova... Pak můžou se zrůžovělými tvářemi jít do svého domova, ulehnout s myšlenkou, že právě udělali něco pro budoucnost lidstva a nemusí mít žádné výčitky, že vlastně nic skutečného pro změnu nedělají a můžou si dál žít svůj poklidný život - on to ten Barack za ně všechno zvládne!
Ale přátelé, tak to není, nikdy nebylo a nikdy nebude. Práce pro změnu je a byla vždycky tvrdá a plná konfliktů. Myslím, že ti lidé, kteří podléhají takovým jednoduchým teoriím o spasení, jsou líní a nechtějí se angažovat. Nechtějí vzít zodpovědnost za svůj život do svých rukou. Uvěří kdekomu, kdo jim bude tvrdit, že to dělat nemusí, že změny nebolí, že někam nasypeme nějaké peníze a ono to půjde samo. Nevěřte politikům, kteří po vás nic nechtějí, kteří vám malují růžové obrázky. Dělají to proto, aby vás ukolébali a znemožnili vám vidět věci, tak jak jsou. Protože kdyby vás něco nutilo zajímat se SKUTEČNĚ o chod věcí - nikoliv o předem naaranžované jásavé veselice na efekt - tak to by byla teprve pro politiky pohroma. Jejich primitivní marketing by přestal fungovat. A řekněme si upřímně - co po vás chce Obama - kromě toho, abyste ho obdivovali? Jaká převratná myšlenka je s jeho jménem spojená? Jsem běžný sledovatel médií a já si ničeho převratného nevšimla - až na to, že to chlapec s jeho týmem umí všechno lépe zabalit:-))
Je mi nanic, když vidím chytré lidi, jak pořád k někomu vzhlížejí a čekají, co se bude dít. Jak se nechávají napálit prázdnými řečmi, které jsou zaměřeny jen na jejich oblbnutí - všichni ti mesiášové, kteří mají plnou hubu řečí o pravdě, lásce, změně, poctivosti... Ale jak to chtějí udělat? Jak toho chtějí dosáhnout? O takových věcech slušní lidé nemluví - že jsou slušní:-)) Ti se tak prostě chovají... Bože tolik chytrých lidí je už úplně zblblých - stačí jim obal. Jasně je to pro ně jednodušší. Tady ten říká, že se bude chovat slušně a tady ten o tom nemluví - tak je logicky neslušný. Ale co když ten druhý raději něco dělá, něco smysluplného - a chce věci skutečně změnit. I za cenu toho, že se to mnoha lidí může dotknout a bude nás nutit měnit i naše životy - chovat se zodpovědněji, více uvažovat o důsledcích našich činů, myslet i na druhé, nejen na sebe. Bude chtít, abysme nespoléhali na něho, ale na sebe! A to se lidem nechce, moc nechce. Raději půjdou mávat Obamovi - to je fakt jednodušší...
Obama nezmění svět ani žádný jiný podobný ptáček. Svět musíme změnit sami a musíme začít sami u sebe. Co kdybysme začali tím, že bysme svou důvěru přestali dávat těm, kteří mají jen plnou hubu řečí a naslibují nám hory doly. Vždyť tak to přece v životě nechodí. Jen tvrdá práce, někdy i bolestná rozhodnutí, někdy i konflikty, nás posunou dále. Mysleme na to!
